Článek
Ucelená sbírka vznikla v autorské dílně Marie Žilové a Evy Jurmanové z Nového Veselí na Žďársku, které byly v roce 2018 oceněny titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina.
Výstava přibližuje jedinečný fenomén tvorby miniatur lidových krojů, která stojí na pomezí řemesla, dokumentace a výtvarného umění. Marie Žilová a Eva Jurmanová se této specializaci věnují od konce 90. let. Každá panenka vzniká jako věrná replika konkrétního kroje, zhotovená převážně ručně a z autentických materiálů.
„Samozřejmostí je důkladná příprava založená na studiu odborných pramenů, archivních materiálů i spolupráci s muzejními institucemi a etnografy. Zásadou autorek je realizovat pouze ty kroje, které lze přesně doložit po stránce podoby, materiálu i zdobnosti,“ podtrhla Janečková.
„Panenky jsou vytvářeny v měřítku 1:4, 1:5 nebo 1:10 a představují nejen slavnostní, ale i všední a pracovní oděv. Každý kus je originál opatřený certifikátem s uvedením etnografické oblasti i použitých materiálů. Dosud vzniklo více než tři sta těchto miniatur. V galerii na Špalíčku je jich k vidění sto padesát a jsou rozděleny podle patnácti etnografických území,“ řekla ředitelka prostějovského muzea Veronika Hrbáčková, která zároveň stojí za námětem a koncepcí výstavy.
Příprava kroje trvá i několik let
„Samotná výroba začíná úpravou panenky, na niž je oděv postupně vrstven od spodních částí až po finální detaily. Marie Žilová se soustředí na konstrukci střihů a šití, zatímco Eva Jurmanová se specializuje na náročné výšivky, aplikace a zdobení,“ popsala etnografka a kurátorka výstavy Hana Holásková. „Používané materiály zahrnují širokou škálu textilií od jemného plátna po samet či taft, doplněné krajkami, stuhami, portami i drobnými ozdobami, jako jsou korálky, flitry či kovové prvky,“ dodala Holásková.
Celek je podle etnografky výsledkem kombinace řemeslné zručnosti, hluboké znalosti regionálních tradic a respektu k historickému oděvu. „Zejména v tom je sbírka unikátní. Za výslednou podobou totiž stojí nejen precizní ruční práce, ale také dlouhodobě budovaný archiv podkladů. Ten obsahuje stovky stran textů, nákresů a fotografií mapujících regionální oděvní tradice. Příprava jednoho kroje může trvat i několik let a nezřídka ji komplikuje obtížná dostupnost vhodných materiálů,“ vysvětlila Hana Holásková.
Výstava v galerii na Špalíčku v Prostějově je kromě pondělí k vidění každý den až do 20. září 2026.
