Článek
V posledních dvanácti měsících se organizace věnovala především rodinám, které přišly o bydlení a jsou tudíž v nejsložitější situaci. Domácnosti s demolicemi nebo s těžce poškozeným bydlením totiž většinou stále nemají trvalé bydlení.
„Některé domácnosti čekají na vydání stavebního povolení nebo nemají hotovou projektovou dokumentaci. Jiné nemovitosti i po delším čase od povodní vykazují narušenou statiku natolik, že musí být dodatečně strženy,“ řekla koordinátorka na Jesenicku Petra Vrbová.
Po měsících vyřizování mohli v klidu spát
Celkem 84 takto postižených rodin obdrželo finanční pomoc v hodnotě více než 95 milionů korun, přičemž průměrná výše daru byla 1,1 milionu korun na domácnost. Pomoc cílila zejména na ty domácnosti, které z různých důvodů nebyly schopny dosáhnout na státní podporu. Polovina rodin by přitom bez cizí pomoci obnovu svého bydlení nezvládla zajistit.
Jedněmi z podpořených byli Trnčákovi z Širokého Brodu, místní části Mikulovic na Jesenicku. Dům jim povodeň zničila krátce po svatbě. „Ještě jsem ani nestihla vrátit půjčené věci, když začali hlásit, že se blíží voda. Nejhorší noc, co jsem zažila. Z kopce vypadal dům stále dobře, dokonce truhlíky s květinami byly na oknech. Šok přišel po opadnutí vody, kdy jsme doslova viděli skrz dům. Rozhodnutí statika bylo jasné: demolice,“ popsala paní Trnčáková, která si následně koupila starý dům od rodiny. Kvůli tomu ale nedosáhla na program státní pomoci Živel 3.
Dům Trnčákových po povodních
„Ukončila jsem veškeré snažení, bylo to psychicky vyčerpávající. Pak mi zavolala slečna z Člověka v tísni a začala vše řešit s obrovskou ochotou a vůlí. Dodali jsme informace k pojistnému, předběžný projekt a odhad rekonstrukce. Ona vše projednala a zavolala mi úžasnou zprávu, schváleno. Po měsících vyřizování jsme mohli v klidu spát,“ podotkla s tím, že pak v řízení pro individuální podporu obdrželi zhruba dva miliony korun.
Trnčákovi jsou jednou z domácností, která našla nový domov mimo záplavovou oblast. „Pracovníci Člověka v tísni se snažili postižené rodiny v maximální možné míře podpořit v hledání nového bydliště mimo záplavové území. Z našeho pohledu je to nejlepší řešení, jak se vyhnout povodňovému riziku do budoucna. Finální rozhodnutí však činil vždy klient, tedy postižená domácnost,“ uvedl vedoucí povodňové pomoci Marek Štys.
Činnosti spojené s podporou domácností zasažených povodněmi plánuje Člověk v tísni ukončit na konci letošního září. „Nadále však zůstaneme v kontaktu s devíti rodinami, kterým se i přes vyplacené pojistné či podporu z programu Živel 3 nepodařilo plně vyřešit a naplánovat nové bydlení,“ konstatoval mluvčí neziskovky Ladislav Bruštík.
Kromě přímé pomoci se Člověk v tísni věnuje také prevenci přírodních katastrof a zvyšování klimatické odolnosti obcí v povodňovém regionu. „V praxi to znamená nejen přípravu na povodně, ale i opatření proti suchu, erozi a nedostatku pitné vody,“ vysvětlila ředitelka klimatických programů Člověka v tísni Magdalena Davis.
Spolupracují na pomoci i s obcemi
V celé povodňové oblasti spolupracují s více než 20 obcemi. „Na území Moravskoslezského kraje se nyní s naší podporou realizuje například studie na povodí potoka Krasovky pro přírodě blízkou obnovu toku v obcích Krasov a Brantice,“ pověděl mluvčí s tím, že podpora probíhá i na Jesenicku.
„V Písečné jsme například podpořili tvorbu klima-adaptační krajinářské studie, jejímž cílem je participativně navrhnout opatření pro zvýšení retence vody v půdě v otevřené krajině. To znamená připravit a realizovat vznik a obnovu mokřadů a tůní, průlehů a terénních vln,“ konstatoval.
