Článek
Skipová věž vysoká asi 75 metrů vyvážela vytěženou horninu na povrch. Po ukončení těžby na šachtě v roce 2017 ale byla zbytečná, stejně jako výdušná jáma pod ní, která už byla zlikvidována.
Pro demolici věže připravil Šobíšek s týmem pomocníků 1453 elektrických rozbušek. Nabíjení vývrtů začalo 48 hodin před samotným odstřelem.
„Úplně přesně to nespadlo tam, kam mělo. Mělo to spadnout asi o dvacet pět stupňů vedle, z našeho pohledu doprava,“ popisoval střelmistr při obhlídce hromady sutin asi půlhodinu po odstřelu.
Vysvětlení, proč věž o půdorysu přibližně 15,3 krát 18,3 metru nespadla na předem vytyčené místo, měl jednoduché. „Na levé straně byla ta konstrukce odlehčená, většina vnitřních prostor byla na pravé straně,“ řekl muž, jenž boural pomocí trhaviny skipovou věž poprvé v životě.
I přes malou komplikaci tak byl Šobíšek s odstřelem spokojený. „Dopadlo to dobře, já jsem spokojený,“ prohlásil s tím, že je ale rád, že to má za sebou.
Nebezpečný azbest
Ještě před tím, než mohla být věž odstřelena, musely z ní být vyvezeny všechny nebezpečné látky. Tou nejhorší byl zřejmě azbest. „Toho tam bylo několik tun. Sloužil jako protipožární opatření v určitých částech budovy. Byl už ekologicky zlikvidován,“ ujistil závodní dolu Ivan Šimek.
Odstřel sledovaly nejen v okolí areálu, ale i z přilehlého kopce stovky lidí. Na konec jedné éry se přišly podívat i desítky bývalých horníků, kteří na Dole Staříč II pracovali. Byl mezi nimi i Miloslav Merta (73). Ten dojížděl na šachtu 34 let, z toho 10 let pracoval v podzemí a zbytek coby elektrikář na povrchu.
Skipová věž pár minut před odstřelem.
„Cítím smutek, že to mizí. Nebyly to tak špatné časy tady,“ povzdechl a rozhlížel se po okolí dolu. Přiznal, že na kolegy, s nimiž pracoval, vzpomíná každý den. „Za tu dobu, co jsem tady byl, tady byly dva výbuchy. Hodně lidí zemřelo,“ poznamenal horník v důchodu.