Článek
Ostravští městští zastupitelé se na jednáních opakovaně hádají o osud Bedřišky, naposledy tento týden. Opozice, tedy bývalé vedení města v čele s exprimátorem Tomášem Macurou (dříve ANO, nyní Jdeto!!!), žádá, aby se pokračovalo v již započatém projektu na revitalizaci osady a podpoře a rozvoji tamní unikátní komunity. Současný primátor Jan Dohnal (Spolu) ale tvrdí, že projekt bývalého vedení byl chiméra a není na pořadu dne, zejména kvůli vysoké finanční náročnosti.
Osada se vylidňuje
Obyvatel v kolonii, která byla do roku 2010 ghettem plným násilí a problémů, postupně ubývá. Ze 176 jich už zde žije „jen“ něco kolem 55. Ti, co zůstávají, ale dobrovolně odejít nechtějí.
„Půjdu odsud leda nohama napřed,“ řekl v sobotu Novinkám pětasedmdesátiletý Petr Sklenařík, který v Bedřišce žije od svého narození. Obecní finský domek si dokonce sám na vlastní náklady zateplil, zvelebil si zahradu, sázel i místní stromy.
Petr Sklenařík se z Bedřišky odstěhovat odmítá. Žije zde od svého narození.
„Pan starosta mi sice nabízel, že mi stěhování radnice do obecního bytu zaplatí, a ještě 70 tisíc navíc. Ale mám smlouvu na dobu neurčitou, jako ještě i pár ostatních tady, já jsem tady doma, mám to tu rád. Bydlí se mi krásně, akorát se to tady vylidňuje,“ řekl Novinkám muž s tím, že když lidé z osady odejdou, radnice jejich domek zamkne a nechá zplesnivět a shnít. „Tady vedle mě jeden spadl a pak ho bagr srovnal se zemí,“ popsal Sklenařík.
Unikátní středoevropský projekt soužití Romů a Neromů tak v Ostravě pomalu končí a vypadá to, že město bude mít pěknou ostudu. Pokud se tedy nerozhodne s tím něco udělat.
„Někteří lidé už nemají sílu vzdorovat, a navíc mají smlouvy na dobu určitou, takže jim vlastně nezbývá nic jiného než přijmout nabídku mariánskohorské radnice na obecní byt v jiné lokalitě. Bylo jim totiž řečeno, že pokud ho nepřijmou nyní, tak už jim později nemusí být nabídnut,“ popsala komplikovanou situaci v Bedřišce Eva Lehotská, která místní zastupuje.
V Bedřišce spolu v klidu žijí romské i neromské rodiny.
Dodala, že bohužel jejich dlouholetá komunitní práce v Bedřišce tak přichází vniveč. Když zde se sociální prací s neziskovkami začínali, bylo zde spoustu násilí, nesnášenlivosti a rasových útoků.
„My jsme zde zavedli jasná pravidla, kterých se všichni drží, a klape to. Dnes je tu klid a pohoda, nežije zde žádný dlužník na nájmu či službách, děti chodí do školy, dospělí pracují. Když se objeví problémy, tak je společně řešíme. Jasně že se i pohádáme, ale to prostě k životu patří,“ popsala Lehotská.
Vystěhované romské rodiny začínají mít problémy
Nyní však ty romské rodiny, které se musely z Bedřišky přestěhovat do obecních bytů, začínají mít totožné problémy, jako kdysi měly v kolonii.
Romové jsou veselejší a hlasitější sousedé s mnoha návštěvami. A na to nyní přestěhované rodiny naráží.
„Pět let nám tady trvalo, než se podařilo uklidnit soužití mezi romskými a neromskými rodinami. Nakonec si sousedé začali rozumět a začali tolerovat, že to druhé etnikum žije jiným způsobem. A pomáhají si,“ vysvětlila.
„Romové jsou veselejší a hlasitější sousedé s mnoha návštěvami. A na to nyní přestěhované rodiny naráží. Jejich noví sousedé, tam, kde dostali byt, je nadšeně nepřivítali, nechtějí je tam. Navíc už se u nich objevují i dluhy a další problémy. Tady dluhy neměli, vše klapalo,“ uvedla Lehotská s tím, že by se ráda pletla, ale bojí se, že do roka tyto rodiny skončí na ubytovnách a budou s nimi velké potíže. „A budou zase pendlovat od Orlové až po Chomutov.“
Obyvatelé Bedřišky se nevzdávají, chtějí bojovat dál.
Vedení Ostravy Bedřišku odmítá financovat
Na květnovém ostravském zastupitelstvu obyvatelé Bedřišky opětovně vystoupili se svými prosbami o zachování kolonie. Zastupitelům i rozeslali do schránek veškeré podklady, fotky, posudky a materiály ke kolonii. Součástí byly i jejich požadavky, například na zastavení demolic finských domků, na umožnění toho, aby se vystěhované rodiny mohly do Bedřišky zpátky vrátit, žádají i o možnost odkoupení kolonie.
Historie ostravské kolonie Bedřiška
Bývalá hornická kolonie s finskými domky ležící v ostravském obvodě Mariánské Hory a Hulváky je pojmenovaná podle zaniklého kamenouhelného dolu Bedřich. Obvod ještě za vedení starostky Liany Janáčkové do osady sestěhoval problémové romské rodiny, takže až do roku 2010 zde bylo ghetto, kde každodenně zasahovala policie. V roce 2010 tu byl řešen i žhářský útok.
V roce 2010 zde začaly systematicky pracovat neziskové organizace a za pomoci sociálních pracovníků a dalších odborníků se z ghetta stala fungující kolonie, kde vedle sebe žijí v klidu romské i neromské rodiny, které společně tráví volný čas a pomáhají si.
Obvod se Bedřišku snažil vystěhovat už dvakrát, nyní jde o třetí pokus. Vždy se zvedla vlna nevole od místních.
Bývalé vedení města Ostravy v čele s primátorem Tomášem Macurou v roce 2019 nechalo zpracovat studii na revitalizaci současné Bedřišky s tím, že mohou místní nájemníci zůstat a projekt sociálního začleňování zde bude dále fungovat. Mariánskohorská radnice však s opravou finských domků nesouhlasí. Tvrdí, že na to obvod nemá peníze a že jsou domy za svou životností. Po opravě by rodiny musely obci platit mnohem vyšší nájem než nyní. Osadníci se ale tomu nebrání, naopak s tím počítají.
Současné vedení Ostravy kvůli sporům založilo pracovní skupinu, která řeší budoucnost Bedřišky.
„Za našeho vedení vznikly obrysy projektu, který předpokládal revitalizaci Bedřišky s integrací místních a příchodem nových lidí. Většina z nás zastupitelů snad aspoň částečně věří, že se tam povedl téměř zázrak. Aktivitou místních obyvatel tam z ghetta vznikla soudržná normální komunita, která si navzájem pomáhá. A my, místo toho, abychom je podpořili, tak jim hážeme klacky pod nohy. Kroky vedení města vedou k likvidaci komunity Bedřiška,“ řekl v květnu zastupitelům Macura.
I přes komplikovanou situaci se někteří nevzdávají, dokonce vynakládají vlastní prostředky na rekonstrukci domů.
Takto vypadá jeden z vystěhovaných finských domků, který už zřejmě čeká jen na demolici.
„Tady ale jde o stovky milionů korun. Kde by město na rekonstrukci Bedřišky vzalo 700 milionů? Rozumím obyvatelům Bedřišky, ale i panu starostovi Mariánských Hor, že nemají finance na rekonstrukci finských domků. Tento obvod má větší bytový fond než ostatní ostravské části,“ reagoval primátor Dohnal. Podle něj bývalé vedení města rekonstrukci Bedřišky nikdy nemělo zcela připravenou.
„Hotová byla pouze studie, kterých má město stovky, z nichž 90 procent zřejmě nikdy nebude realizováno,“ dodal primátor s tím, že na červnové zastupitelstvo bude připraven materiál k osudu Bedřišky. „Jedna věc je kreslit projekty, druhá věc je pak realizovat. Vůle zafinancovat Bedřišku by podle mě v zastupitelstvu nebyla,“ shrnul.
S tímto tvrzením však opozice nesouhlasí a upozorňuje, že kromě studie už v Bedřišce začalo i projektování technické infrastruktury.
