Hlavní obsah

Referendum k přehradě v Nových Heřminovech je zpochybňováno kvůli špatně položené otázce

5:00
5:00

Poslechněte si tento článek

Nové Heřminovy

Kolem dubnového referenda k výstavbě protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku, které má nahradit výsledek referenda v obci z roku 2008, se objevují pochybnosti a nejasnosti. Ekolog Mojmír Vlašín upozornil redakci na to, že problém je v tom, že v obou referendech byla podána rozdílná otázka, proto nové referendum, v němž lidé s přehradou souhlasí, nenahrazuje to předešlé, které skončilo nesouhlasem.

Foto: Vizualizace - Povodí Odry

Takto má vypadat přehrada Nové Heřminovy

Článek

Vedení obce, ministerstvo vnitra i redakcí oslovení právníci však názor ekologa nesdílí a referendum z 26. dubna 2025 považují za platné, v souladu se zákonem nahrazující to předešlé.

Ekolog Mojmír Vlašín však má jasno. „I když nejsem právník, tak si za svým tvrzením nadále stojím. V obou referendech měla být položena stejná otázka. Nové referendum tak výsledek toho předešlého neprolomilo a obec se jím nemusí řídit. Nebo se stane, že radnice prodá státu pozemky a někdo to dá k soudu,“ vysvětloval Vlašín.

Upozornil tak na to, že 26. dubna 2025 lidé hlasovali na otázku ve znění: Souhlasíte se záměrem vybudovat v obci protipovodňová opatření včetně přehrady?

Otázka z 30. srpna 2008 však v referendu zněla takto: Souhlasíte s tím, aby obec Nové Heřminovy aktivně využila všech zákonných prostředků a dalších legitimních nástrojů, aby zabránila bourání budov na území obce v souvislosti s plánovaným záměrem přehrady v obci Nové Heřminovy, zejména aby ve všech správních či soudních řízeních souvisejících s povolováním přehrady v obci Nové Heřminovy vystupovala vždy proti realizaci záměru přehrady?

Foto: ČTK

Odpor proti přehradě Nové Heřminovy se táhne léta. V maskách vodníků protestoval spolek Arnika před sídlem ministerstva zemědělství v roce 2004.

Ministerstvo vnitra: nové referendum nahradilo to staré

Ministerstvo vnitra ČR však na dotazy redakce uvedlo, že místní referendum konané v Nových Heřminovech dne 26. dubna 2025, jehož výsledek byl platný a závazný, nahradilo výsledek místního referenda z roku 2008.

„Co se týče realizace rozhodnutí, které bylo aktuálně přijato v místním referendu, bude na posouzení zastupitelstva obce, aby vyhodnotilo, zda toto nové rozhodnutí věcně překonává záměr, který byl odsouhlasen v referendu konaném v roce 2008 a zvolilo konkrétní věcný postup, kterým naplní vůli oprávněných osob vzešlou z aktuálně proběhlého referenda,“ reagovala mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Dodala, že výkon obecního referenda je plně věcí samostatné působnosti obce, a není tak v působnosti ministerstva vnitra posuzovat, zda referendová otázka předložená v rámci aktuálního místního referenda konaného v obci Nové Heřminovy byla položena v souladu se zákonem o místním referendu. „Případné posouzení toho, zda o dotčené konkrétní otázce bylo možné místní referendum konat, přísluší pouze soudu,“ shrnula mluvčí ministerstva vnitra.

Právník František Korbel z Katedry správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy také uvedl, že obec se již nemusí výsledkem předchozího referenda z roku 2008 řídit. Totéž potvrdili i další právníci, na které se redakce obrátila.

Foto: Jan Menšík, Novinky

Spoušť po povodních v Nových Heřminovech vloni v září.

Starostka Nových Heřminov Michaela Hermanová (Občané pro rozvoj obce) Novinkám sdělila, že otázka v letošním referendu koresponduje s otázkou z roku 2008. „Ta původní otázka v sobě zahrnovala problematiku bourání budov. Jenže ty už dávno nestojí, takže tato část byla zcela irelevantní. A současná otázka se zabývala stejnou podstatou zbývající části původní otázky. To znamená, jestli lidé chtějí, nebo nechtějí přehradu a další protipovodňová opatření,“ vysvětlila a poukázala, že otázku obec konzultovala i s ministerstvem vnitra.

Starostka podotkla, že je překvapena, že ještě někdo může předpokládat, že by nyní bylo stále v platnosti předešlé referendum o přehradě.

V současnosti tak podle ní již obec se zhruba 330 obyvateli nemusí proti přehradě bojovat, jak jí to nařizoval výsledek referenda z roku 2008. Tehdy stavbě protipovodňové přehrady na řece Opavě řeklo ne 55 obyvatel z 220 oprávněných voličů. V sobotu 26. dubna dorazilo k volební urně 146 z 281 možných voličů, z toho bylo 137 hlasů platných, přičemž 127 voličů s protipovodňovými opatřeními souhlasilo a deset bylo proti.

Foto: Vizualizace - Povodí Odry

Takto má vypadat přehrada v Nových Heřminovech

Stát chce začít přehradu stavět v roce 2027

Nové rozhodnutí však nemá žádný vliv na stavbu samotné přehrady. O tom, že bude postavena i přes odpor obce, rozhodl stát už před lety.

O jejím vybudování rozhodla vláda dokonce už v roce 2008. Zkraje letošního roku ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) oznámil, že výstavba vodní nádrže za devět miliard korun by měla začít nejpozději v říjnu 2027 a trvat má pět let. Do této částky však ještě nejsou započítány náklady na výkupy pozemků, které státní podnik Povodí Odry stále řeší.

Proti vodní nádrži dlouhodobě bojují ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha Jeseníky, kteří za ideální řešení považují suchou nádrž. Ekologická organizace Děti Země dokonce proti územnímu rozhodnutí o stavbě přehrady podala žalobu. Buď ji soud zamítne a přípravy na stavbu přehrady budou pokračovat, nebo ji uzná a rozhodnutí ministerstva zruší. To se pak bude muset s připomínkami aktivistů vypořádat znovu.

Výběr článků

Načítám