Hlavní obsah

Horníci na Karvinsku plní šachtu betonovými špunty, budou ochranou proti metanu

Stonava

Nejen vinaři, ale i horníci pracují se zátkami. Jedny takové speciální, z popílko-cementové směsi a vody, nyní vznikají v podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Zajistí, aby důlní plyn po likvidaci poslední černouhelné šachty v Česku v budoucnu neexplodoval.

Foto: Pavel Karban, Novinky

Budované hráze musí chodby v podzemí Dolu ČSM pevně utěsnit.

Článek

„Teď je ten důl větraný nepřetržitě uměle, ale po uzavření šachty se ventilátory vypnou úplně, takže by mohlo dojít k hromadění metanu a výbuchu. Proto musí být chodby výbuchuvzdorně uzavřené,“ vysvětlil nutnost hrází Marek Chodura, bezpečnostní technik a záchranář.

Celkem musí zaměstnanci OKD na Dole ČSM postavit 87 hrází, 57 jich už mají hotových. K jejich výstavbě používají vodu a popílko-cementovou směs Adibet. „Nejprve se udělá podloží hráze, aby bylo pevné. Pak se postaví kostra, buď pouze dřevěná, nebo ocelová, dovnitř se dá textilie podobná jutě a ten meziprostor se vyplní Adibetem smíchaným s vodou,“ popsal.

V úterý dopoledne stavěli horníci výbuchuvzdorný špunt u vtažné jámy v lokalitě Jih v hloubce 908 metrů. „Na klasickou typizovanou hráz spotřebujeme zhruba dvacet šest tun adibetu. Toto je ale jedna z takových monstróznějších, počítáme na ni okolo stovky tun směsi,“ nastínil požární technik Břetislav Hlavička s tím, že zátka, která zahradí chodbu až ke stropu, by měla být hotova do konce března.

Délka budované hráze je jeden a půl metru. To je podle Hlavičky ještě stále standard, protože na Dole ČSM se jejich síla pohybuje od 90 centimetrů až po 1,6 metru.

„Záleží ale na profilu důlního díla a také na tom, jaký se používá materiál. Pokud by to byla sádra, tak by ta hráz byla určitě delší,“ poznamenal bezpečnostní technik Chodura s tím, že sádry by také bylo potřeba dvakrát tolik než popílko-cementové směsi, což by prodlužovalo stavbu. Navíc by déle tuhla. „Ten Adibet má také větší pevnost, proto ty hráze stačí mít menší, kratší.“

Stavba hrází je součástí technické likvidace Dolu ČSM. Ta má stát 3,3 miliardy korun a zajistí, aby po ukončení hlubinné těžby nedocházelo k ohrožení životů lidí, majetku ani životního prostředí.

„Za dobu existence dolu v něm vzniklo 1100 kilometrů důlních chodeb, z čehož po ukončení těžby bylo funkčních už jen zhruba 52 kilometrů. Právě tyto chodby uzavíráme výbuchuvzdornými hrázemi,“ uvedl ředitel útlumu David Hájek. Dodal, že všechny hráze budou dostavěny do konce července.

V průběhu léta pak dojde na Dole ČSM k postupnému přerušení větrání. „V červnu budou vypnuty hlavní ventilátory v lokalitě Jih a v září v lokalitě Sever. Bývalé úvodní jámy budou při likvidaci větrány separátně. V průběhu srpna a září pak bude proveden zásyp obou výdušných jam,“ sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková, jak bude likvidace šachty pokračovat.

Zatímco výdušné jámy budou zasypány 180 tisíci tunami kamení a nahoře uzavřeny betonovou zátkou neboli ohlubňovým povalem, tzv. úvodní jámy bude OKD využívat jako plynové kolektory pro budoucí těžbu důlního plynu. Připraveny na těžbu by měly být na konci roku 2027.

Těžba černého uhlí v Česku skončila po téměř 250 letech na Dole ČSM 31. ledna letošního roku. O měsíc později ukončila OKD i provoz úpravny uhlí. Firma dnes zaměstnává 710 lidí.

Související témata:

Výběr článků

Načítám