Článek
„Větší výběr a lepší ceny,“ potvrdila Kateřina z Hlučína, proč jezdí nakupovat před Památkou všech zemřelých do Polska. V úterý dopoledne se vypravila do zahradnického centra v Olze. Přejet víc než 16 kilometrů jí stálo za to.
„U nás takový vřes mají za pět set korun a tady to stojí sto osmdesát korun. Jeden,“ upozornila usměvavá žena, která do vozíku naskládala i několik dýní. Ty lze u našich severních sousedů pořídit za 120 korun jednu, zatímco v tuzemsku vyjde i na čtyři stovky. „Takže za čtyři věci tady ušetřím i tisíc korun,“ poukázala Kateřina, která k zahradnicím do Olzy jezdí celoročně.
Podle jedné ze zaměstnankyň centra tvoří Češi před Dušičkami asi 70 procent jejich zákazníků. „Češi jezdí stále a kupují všechno,“ shrnula pracovnice zahradnictví během vyvážení chryzantém v květináčích na prodejní plochu. Na adresu zákazníků hovořících česky utrousila, že aktuálně nenakupují pouze na Dušičky, ale také na zahradu.
Na nezájem Čechů si nemohla v úterním dopoledni stěžovat ani prodejna se zahradnickými potřebami v sousedních Chalupkách. „Tak co, tento?“ ptá se žena mezi záplavou chryzantém v květináčích. Po dlouhém rozmýšlení jeden vybere a podá partnerovi.
„Nezastavíme se, je toho moc, promiňte,“ omlouvá se jedna z žen obsluhujících v prodejně, když se snažím zjistit, zda je zájem českých zákazníků před Dušičkami letos stejný jako v předešlých letech.
Těšín nakupující neminou
Zatímco do Olzy a Chalupek mají blíž obyvatelé západní části Karvinska, Ostravska i Opavska, do tradičního místa česko-polských maloobchodních vztahů, polského Těšína, zajíždí hojně lidé z Frýdecko-Místecka.
Jedna ze zaměstnankyň prodejny se zahradnickými potřebami v polských Chalupkách při doplňování dušičkových květin na prodejní plochu.
„My tu jezdíme poslední roky, pět, deset,“ odhaduje muž z Bystřice. Vedle stojící manželka ale jeho počty mírní. S manželem se však shodla na tom, že tržnici na těšínském nábřeží řeky Olzy navštěvují minimálně na konci října pravidelně. „Protože je to jiné než u nás na vesnici, kde je pár druhů a pak to mají všichni stejné,“ objasnila žena a dodala, že do Polska už jezdí tak nějak ze zvyku.
V ruce přitom už třímala igelitovou tašku s dušičkovou vazbou za 450 korun. „Myslím, že za tu cenu bychom u nás něco takového nekoupili,“ tipovala s tím, že o kus dál viděla pěknou vazbu i za tři stovky. „U nás pod tři sta nejde nic. Snad jen něco v malém květináči,“ poukázala.
