Článek
„Možná, že se to teď přejmenuje na Rudé náměstí s kotvou,“ dumala pod příspěvkem na sociálních sítích Libuše Sztarsichová. „Tohle je strašné… Ptal se někdo lidí, co tam bydlí, jestli se chtějí koukat na rudé náměstí,“ připojila se Julija Ježková.
Jiným červený podklad na části ústředního náměstí připomíná tenisový kurt, červený koberec nebo tartan. „Bezdomovci budou dělat olympijské hry,“ napadlo při pohledu na červenou plochu Lukáše Habčáka.
Část diskutujících také zpochybňuje uprostřed plochy umístěnou několikatunovou kotvu, která se do města vrátila před pár týdny coby připomínka lodi Třinec, poslední z někdejší československé námořní flotily, nebo zvýšené náklady z původních zhruba 25 milionů korun bez DPH na více než 30 milionů.
Trnem v oku je i podoba náměstí. Podle komentujících totiž vůbec neodpovídá původním plánům magistrátu. „Vizualizace na webu města, aneb najděte červenou. Něco ukázali lidem, realita je úplně jinde,“ upozornila Silvie Kulendíková. „Podivná a pokřivená komunikace města s občany,“ připojil další z kritiků magistrátu Petr Brozda.
Podle magistrátu se náměstí stalo v předvolebním období pochopitelně jedním z témat. „Veřejný prostor patří všem a jeho výrazná proměna přirozeně vyvolává rozdílné reakce. Náměstí ještě není dokončeno a teprve po zprovoznění a doplnění všech prvků bude možné vnímat jeho podobu jako celek,“ řekla mluvčí města Petra Martynková.
Připomněla, že vše okolo projektu i jeho provedení se odehrálo v souladu se zákonem, že zastupitelé i občané byli o revitalizaci opakovaně informováni a že se při schvalování rozpočtu i strategického plánu proti záměru nikdo nepostavil.
Radnice považuje podobu náměstí za kompromis vyvolaný dodržením řady podmínek. A kritikům kotvy vzkázala, že symbolicky propojuje dvě významné kapitoly místní historie: příběh lodi nesoucí jméno města a osobnost prezidenta Masaryka, s níž je spojeno povýšení Třince na město v roce 1931.
A zabarvení vysvětlila primátorka Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec) jednoduše: „Nejde o rudou barvu, jde o červenohnědý odstín, který nebyl vybrán náhodně. Odkazuje na barvy Třineckých železáren, část trupu lodi Třinec i střechy budov v okolí,“ vyjmenovala.
Primátorka hájí barevnost i tím, že díky ní nevznikne ve městě další šedý, ponurý či nevýrazný veřejný prostor. Odstín navíc projednal a odsouhlasil výrobní výbor projektu. „Navíc je potřeba počkat, až bude prostor zcela dokončen. Výraznější odstín se nachází pouze na kompozitních roštech pod platany, nikoli na celém náměstí,“ ujistila.
Negativní hodnocení neschytává vedení Třince za přeměnu náměstí T. G. Masaryka poprvé. Už zkraje roku se stovkám lidí nelíbilo, že radnice změnu s občany neprojednala, že náměstí je modernizováno tzv. salámovou metodou, nebo že podoba lokality nevzešla z architektonické soutěže. Žádost lidí i části zastupitelů, aby byla revitalizace přerušena a město se začalo s veřejností o projektu bavit, ale radní nevyslyšeli.
