V Sedmihorských mokřadech přibyla voda jako pro pět olympijských bazénů

Potěšující zprávu zveřejnili ochránci přírody, kteří mají za sebou více než dvouleté měření hladiny podzemní vody.

Území Sedmihorských mokřadů podél říčky Libuňky v Českém ráji bylo v 60. – 90. letech minulého století masivně odvodňováno. V západní části o velikosti zhruba šesti hektarů se povedlo vykoupit pozemky, a i díky vstřícnosti řady majitelů dalších pozemků tady v letech 2021–2022 provedl Český svaz ochránců přírody (ČSOP) kompletní revitalizaci. Drenážní systém odvádějící z území vodu byl zrušen a jako doplněk zde vznikla soustava různě velkých tůní.

Protože ve východní části lokality stále odvodnění v různé míře přetrvává a funguje, avšak jinak jsou obě části území geomorfologicky a geologicky velmi podobné, mohlo dojít k unikátnímu srovnání.

„Pozitivní vliv revitalizace na biodiverzitu lze vyhodnotit poměrně snadno pouhým pozorováním, podle množství zde se vyskytujících ptáků, obojživelníků, vážek a dalších druhů živočichů či rostlin. Objektivní vyhodnocení vlivu na vodní režim je však komplikovanější,“ vysvětlil Vojtěch Šťastný z Pozemkového spolku Sedmihorské mokřady, hlavní hybatel všeho, co se na této unikátní lokalitě děje.

„Chtěli jsme zjistit, jak se změnil vodní režim území po provedené revitalizaci a porovnat ho s dosud nerevitalizovanou částí mokřadu,“ podotkl Šťastný.

Pomohly hladinoměry rozmístěné v obou oblastech mokřadů, které 2 roky měřily. K výsledkům přidali i pozorování z dřívější doby a údaje Českého hydrometeorologického ústavu, který má nedaleko sondy pro sledování hladiny podzemní vody v nivě řeky Libuňky.

Nejzásadnějším zjištěním bylo, že zatímco u odvodňované části hladina vody v souvislosti se suchem kolísá, u části se zrušeným odvodněním je bez vysokých výkyvů. Vidět je tento efekt v nově vybudovaných tůních, kde je hladina vody stabilně vysoko až k půdnímu povrchu po celý rok, i na samovolné obnově jednoho ze slepých ramen Libuňky. Bylo vypočteno, že na 6 revitalizovaných hektarech se zvýšila akumulace vody v mokřadu o 11 543 m³, tedy objem vody odpovídající zhruba průměrné roční spotřebě 350 lidí.

„Je třeba si uvědomit, že rašelinná půda, která z velké části právě Sedmihorské mokřady tvoří, je schopna zadržet neuvěřitelné množství vody. Objem vody v půdě zde může tvořit i přes 93 %. Nicméně vlivem odvodnění i z této půdy mizelo značné množství vody,“ vysvětlil Šťastný.

Zjištěná data mohou částečně posloužit i při dalších snahách o obnovu biodiverzity v jiných oblastech.

„Přestože každá lokalita je originál a zjištěná data jsou přenositelná jen do určité míry, vyplývá z nich celkem jasně, že obnovy odvodněných mokřadů mají význam nejen pro biodiverzitu, ale i pro stabilnější krajinu. Sucha opět ukázala, jak je voda v krajině důležitá pro její ochlazování. Určitě tedy budeme s pomocí veřejnosti i dalších partnerů pokračovat,“ shrnul Jan Moravec, koordinátor celostátní kampaně Místo pro přírodu, kterou organizuje ČSOP s cílem vykupovat ohrožené, přírodně cenné pozemky a vracet na ně přírodu.