Školní rok končí i ve věznici. Před zkušební komisí v Rýnovicích uspěly téměř dvě desítky odsouzených

„Chtěl jsem si udělat výučák, abych měl do života nějaký výuční list a pak našel zaměstnání. Mám v plánu si ještě dodělat CNC kurz,“ popsal své důvody, proč šel do učení, odsouzený muž. Ve věznici by měl ještě pobývat necelé dva roky a čeká jej ještě jeden soud, který může jeho pobyt za mřížemi případně prodloužit, i tak už myslí na návrat na svobodu.

„Věděl jsem, že je venku po takových profesích poptávka, a hlavně po obráběčích CNC, proto jsem se rozhodl jít do školy,“ vysvětlil Nosa. Učit se za mřížemi podle něj těžké není, ale, jak dodává, zadarmo to rozhodně není. „Ale bavilo mě to a také rychleji utíká čas,“ podotýká muž, který byl odsouzen za krádeže a podvody.

Letos byl jedním z 16 odsouzených, kteří skládali závěrečné zkoušky. Dva z nich se dokonce vrátili kvůli jejich složení ze svobody, protože mezitím byli propuštěni.

„Učí se stejné věci jako venku na svobodě. Zároveň zkouška probíhá stejně, skládá se ze 3 částí. Písemná je na počítačích, kde dělají test. Potom je praktická zkouška, kdy dostanou výkresovou dokumentaci a podle toho vyrobí výrobek, a ústní zkouška,“ popsala učitelka Bohumila Nová.

V rýnovické věznici jsou na zdejším učebním oboru otevřeny dvě třídy pro čtyřiadvacet uchazečů. Pokud chce někdo studovat, musí získat souhlas ředitele věznice. Zájemce nesmí mít kázeňské problémy ve věznici a stejně jako na běžné škole si musí podat přihlášku ke studiu a také projít zdravotním posudkem. Následně jej čekají přijímačky. Studium je tak trochu pro vězně za odměnu. I tak se stává, že v průběhu školní docházky někoho vyloučí.

„Nejčastěji je to kvůli braní omamných látek, to je nulová tolerance. A zároveň mohou být vyloučeni i na základě kázeňských problémů ve škole anebo ve věznici,“ vysvětlila Nová a doplnila, že v letošním školním roce byla ze zdejšího učebního oboru vyloučena maximálně 2 % studujících. Spíš je ale běžnější, že kvůli náročnosti studia sami odsouzení studium ukončí.

Celý učební obor letos zvládl i Jiří Perkner, i když pro něj nebylo snadné se učit.

„Člověk je zavřený za mřížema a myšlenkama je úplně někde jinde, je to prostě jiné než venku. Ale my jsme docela dobrý kolektiv a kluci mě i podporovali, tak to šlo,“ doplnil muž, který svou předchozí školu absolvoval před sedmnácti lety.

České věznice nabízí výuční listy v různých oborech, například se odsouzení mohou vyučit kuchaři, elektrikáři či si osvojit práci se dřevem. Celkem má učiliště deset středisek, z nichž jedno je ve Světlé nad Sázavou pro ženy.

Stejně jako civilní školy, i zde se potýkají s nedostatkem učitelů a také s předsudky, které ale nováčci v pedagogickém sboru prý rychle překonají.

„Je to takový dnešní trend a je to všechno odvislé od finančních prostředků, a i u nás se musí hledat. A také u nás máme určité rozdíly od běžného školství. Třeba nepořádáme třídní schůzky nebo nemáme problémy s rodiči, ale zároveň máme diametrálně rozdílné problémy, což souvisí s výkonem trestu. Denní náplň je jiná a čas tu ubíhá jinak, odsouzení si denně bojují svoje boje, ať už s trpělivostí nebo netrpělivostí, dokonce i se strachem. A já si vždycky říkám, že ten, kdo se dostal až do finále zkoušek, překonal sám sebe,“ uzavřel Josef Polcer, ředitel Středního odborného učiliště vězeňské služby.