Článek
Tři uhynulé divoké kachny vyprostili ze zamrzlého koupaliště hasiči 8. ledna. Následně byli ptáci kvůli vyloučení nebezpečných nákaz odesláni k laboratornímu vyšetření, které ale nákazu potvrdilo.
Státní veterinární správa (SVS) v této souvislosti upozorňuje na zvýšené riziko přenosu nákazy na chovy drůbeže a další ptáky chované v zajetí, a to v okruhu 10 kilometrů od místa nálezu.
„Chovatelům drůbeže a jiných ptáků chovaných v zajetí se doporučuje důsledně dodržovat opatření biologické bezpečnosti. Zásadní je chránit chované ptáky před kontaktem s volně žijícím ptactvem, které je nejčastějším zdrojem nákazy, omezit jejich přístup do chovatelských prostor a dbát na zvýšenou hygienu při vstupu do chovů,“ uvedla Marie Kubínová z Krajského úřadu Libereckého kraje, který mimo jiné informaci mezi chovatele rozšiřuje.
Majitelé chovů by také měli krmivo a vodu k napájení chovaných ptáků umístit do budov nebo pod přístřešky tak, aby nemohly být kontaminovány trusem volně žijících ptáků. Samozřejmostí je pravidelně čistit a dezinfikovat chovatelské vybavení a pomůcky.
Pokud ve svých chovech zjistí zvýšené úhyny chovaných opeřenců, změny ve zdravotním stavu nebo změny v produkci vajec chovaných ptáků, je třeba, aby neprodleně informovali veterináře.
Za celý loňský rok bylo v České republice postupně potvrzeno 11 ohnisek ptačí chřipky v komerčních chovech drůbeže. Dalších 27 ohnisek bylo potvrzeno v nekomerčních malochovech ptáků chovaných v zajetí. Ptačí chřipka byla zároveň loni potvrzena u volně žijících ptáků na šestnácti různých místech Česku.
„Zimní období je z pohledu možného šíření nákazy nejrizikovějším obdobím roku. Základním preventivním opatřením proti zavlečení ptačí chřipky je dodržování biologické bezpečnosti v chovech, zejména zabránění kontaktu chovaných ptáků s volně žijícími ptáky,“ doplnil Petr Vorlíček, mluvčí SVS.
Mapa rizikové oblasti v okruhu 10 kilometrů od nálezu.
