Hlavní obsah

Konec pracovní kariéry jsem si představovala jinak, říká sestra ze soukromého zdravotnického centra v Hradci Králové

Hradec Králové

V roce 1995 byla Marie Křížková u toho, když se v Hradci Králové zakládalo chirurgické centrum Sanus. Jedno z prvních privátních zdravotnických středisek u nás. Jako sestra lůžkového oddělení plastické chirurgie tu pracovala bez přerušení tři desítky let. Až do loňského května, kdy byla ze strany managementu zařízení obviněna, že falšuje zdravotnickou dokumentaci. I když vedení takto závažné tvrzení nepodpořilo důkazy, a to ani na vyžádání jejího právníka, omluvy se dodnes nedočkala.

Foto: Ludmila Žlábková, Novinky

Budova soukromého zařízení Sanus v Hradci Králové

Článek

O atmosféře panující v zařízení v posledních letech může cosi napovídat častá fluktuace zaměstnanců i založení odborů. Jejich členy jsou lékaři, sestry i další personál.

Před více než deseti lety původní majitelé a zakladatelé Sanus prodali. V listopadu 2024 pak došlo k určitým organizačním změnám na jejím pracovišti.

„Vedení změnilo některé zavedené zvyklosti, ne vždy s plným porozuměním zdravotnické praxe. Bohužel jakýkoli protest znamenal, že se člověk dostal do tábora nechtěných,“ míní Marie Křížková.

Sama poznala, že se nevyplácí mít výhrady vůči některým organizačním opatřením nebo se zastat kolegyň. „Konec své pracovní kariéry jsem si představovala jinak,“ poznamenala trpce Marie Křížková a vrátila se ve vyprávění do dubna 2025.

„Pacient po laparoskopické operaci mě požádal o vydání neschopenky a současně o změnu adresy. V pracovním sešitě, kam se zakládají papírové doklady, jsem tuto neschopenku nenašla. Bohužel jsem přehlédla upozornění o vystavení dokumentu v informačním systému nemocnice, a tak jsem mu požadovaný doklad vystavila, i s novými údaji,“ pokračovala bývalá sestra s tím, že se paradoxně domnívala, že napravila chybu kolegyně, která podle ní neschopenku zapomněla při příjmu pacienta napsat. Z omylu ji vyvedlo až předvolání k jednateli společnosti.

„Kromě jiného mě obvinili, že manipuluji s daty pacientů. Porušila jsem prý pracovní povinnost a falšovala dokumentaci. Jako smírné řešení mi nabídli ukončení pracovního poměru dohodou,“ uvedla Marie Křížková. Navzdory nátlaku, který ze strany vedení cítila, odmítla podepsat a požádala o přítomnost primáře svého oddělení.

Než se dostavil, z vypětí se zhroutila. Po vyšetření v hradecké fakultní nemocnici zůstala v pracovní neschopnosti. Nakonec se rozhodla do práce skutečně už nevrátit a v prosinci 2025 byl pracovní poměr na její žádost ukončen.

Podle jednoho ze zaměstnanců zařízení, který si nepřál být jmenován, ale redakci je jeho totožnost známá, vyhrožoval management Sanusu paní Křížkové, že si nechal zhotovit forenzní auditní stopu od specializované firmy. Když však právník paní Křížkové dokument požadoval, ukázalo se, že nic takového neexistuje. Jednatel Pavel Hejný se vyjádřil, že zřejmě došlo ze strany paní Křížkové k nepochopení sdělených informací.

Toto tvrzení není pravda

Jednatel Hejný na dotaz Novinek nejprve uvedl, že není možné komentovat konkrétní okolnosti jednotlivých pracovněprávních případů, později po autorizaci textu článku ale upravil své vyjádření s tím, že paní Křížková nikdy nebyla nucena odejít ze společnosti.

„Toto tvrzení není pravda a důrazně se proti němu ohrazujeme,“ napsal s tím, že Marie Křížková k němu nebyla předvolána kvůli neschopence, ale pro neprofesionální a nekolegiální chování před pacientem vůči staniční sestře.

O napjatých vztazích mezi zaměstnanci Sanusu vypovídá i vyjádření Markéty Jiranové, která tu jako sestra pracovala od srpna do října 2024, kdy se rozhodla ukončit pracovní poměr ještě ve zkušební době. Odmítla, že by odešla kvůli svým kolegyním, jak bylo ze strany vedení oddělení prezentováno zejména novým nastupujícím zaměstnankyním.

„Mrzí mě, že vrchní sestrou byl můj odchod použit zcela nesmyslně proti skvělým sestrám, od kterých jsem měla možnost se učit. Jsou trpělivé, profesionální, práci rozumí, vždy jsem za nimi mohla přijít s prosbou o pomoc a radu. Naopak jsem postrádala aktivní podporu od vedení. Překvapením pro mne byla absence staniční sestry, na tento systém jsem z předešlého zaměstnání nebyla zvyklá a přišlo mi to i chaotické,“ uvedla Jiranová.

„Co je hlubší příčinou situace v Sanusu, netuším, ale tento postup zaměstnavatele považuji za pokus, jak se mě zbavit. Podobně, jako se to stalo řadě kolegyň, které projevily kritiku k některým organizačním opatřením. Nejsem jediná, kdo se dostává či dostal do konfliktu s vedením a stal se předmětem pracovní šikany,“ stojí si za svým Křížková.

„Co vím, tak za půl roku odešlo šest sester. Některé samy, jiné pod nátlakem. Osobně se domnívám, že ve zdravotnictví by měli být lidé, kteří pracují srdcem, ne aby místo něho měli kalkulačku,“ dodala Marie Křížková.

Výběr článků

Načítám