Článek
To místo už po sedmi dekádách od babických procesů vypadá jinak. Někdejší jihlavský justiční palác s věznicí, který vznikl ještě za Rakouska-Uherska a nyní jej využívá Vysoká škola polytechnická, stále stojí na původním pětiúhelníkovém půdorysu. Dvůr s vysokou zdí, kde se kdysi vykonávaly popravy, však v roce 2019 ustoupil novému výukovému centru s kapacitou 330 lidí.
„Toto místo je zatíženo velkou křivdou a nespravedlností. Také je zatíženo velkou zodpovědností, že bychom si měli připomínat historii, která je součástí naší identity, byť na ni nemůžeme být hrdí,“ řekl rektor polytechniky Zdeněk Horák, když nedávno zahajoval putovní výstavu o Janu Bulovi a Václavu Drbolovi, umístěnou právě do moderního výukového centra.
Oběti politických procesů
V Tyršově ulici vedle východního křídla budovy už od roku 1993 stojí památník se jmény jedenácti obětí. Jen o pár desítek metrů dál přibyl před dvěma roky další. Stojí přímo na místě poprav a i při pouhém čtení nápisu na rezavém zábradlí mrazí. „V těchto místech popravil komunistický režim v letech 1950–1952 nevinné oběti. Nezapomínejme!“
Architekt Zdeněk Sendler jednoduchým, ale všeříkajícím prvkem doplnil plastiku se siluetami, kterou navrhli žáci místní Základní školy Otakara Březiny. Sousoší představuje rodinu, přátele a blízké těch, které zločinný režim připravil o život. „I když to měla být jen dočasná instalace, nakonec se stala trvalou součástí prostoru,“ připomněl rektor Horák.
Ze soudní síně, kde padaly rozsudky už za císaře Františka Josefa I., je dnes aula. Tresty pro první mučedníky moderní české historie, které dnes oslavuje římskokatolická církev, ale zazněly jinde.
„I když se to vysílalo rozhlasem, komunisté potřebovali k babickým procesům co největší živé publikum. Proto se dělaly procesy v různých kulturních domech. V Jihlavě to byl Dělnický dům,“ připomněl náměstek primátora Petr Piáček (KDU-ČSL), tentokrát v roli průvodce.
Kulisami prvního babického procesu v polovině července 1951, jehož obětí byl i Václav Drbola a který chtěl režim maximálně propagandisticky využít ve svém tažení proti kulakům a církvi, se stal velký taneční sál „Dělňáku“.
Bulu soudili v třebíčském kině
Naopak Jan Bula byl souzen v třebíčském kině Svět, které dnes funguje jako komunitní centrum Moravia, až při druhém procesu v polovině listopadu, aby režim zesílil atmosféru strachu v regionu a prodloužil represe. Spolu s 31letým farářem bylo souzeno šestnáct dalších lidí. Šlo pouze o divadlo, o osudech hlavních obžalovaných rozhodly stranické špičky ještě před samotnými procesy.
Z Buly udělali vyšetřovatelé pomahače vrahů babických funkcionářů, i když v době střelby v tamní škole byl už více než dva měsíce ve vězení. Výslechy prováděli suroví vyšetřovatelé v Hluboké ulici v Jihlavě, kde byla věznice státní bezpečnosti.
Zatímco Václav Drbola i s dalším katolickým knězem Františkem Pařilem byli popraveni oběšením 3. srpna, tedy jen tři týdny po rozsudku ze 14. července, Jan Bula na vykonání rozsudku smrti čekal po listopadovém verdiktu šest měsíců v jihlavské věznici, kde den před popravou napsal i několik dopisů na rozloučenou.
Laboratoře místo kobek
Při zahájení zmiňované výstavy mohla veřejnost nahlédnout i do míst v suterénu, kde bývaly vězeňské kobky. „Každý výklenek byla jedna cela. Studenti historii těchto míst znají, snažíme se jim to připomínat, koneckonců zde máme i ta pietní místa,“ zmínil Zdeněk Horák. Polytechnika dnes upravený suterén využívá jako moderní laboratoře nebo sklady.
Nedělní děkovnou mši svatou v Jihlavě bude v 17 hodin sloužit pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. Předtím od 15 hodin budou mít zájemci možnost nahlédnout do míst bývalého soudu. Akce se uskuteční den po slavnosti blahořečení Jana Buly a Václava Drboly na brněnském výstavišti. Beatifikační proces Jana Buly byl zahájen v roce 2004, v roce 2011 k němu byl připojen také případ Václava Drboly. Jde o první mučedníky moderních českých dějin.
