Kněží Bula a Drbola, popravení komunisty, prohlášeni coby mučedníci za blahoslavené

Ve švech praskal pavilon P brněnského výstaviště, kde se mše konala. Zájem o účast byl tak velký, že bylo nutné tisíce lidí usadit i do sousedního pavilonu Z, který je největším na veletržním komplexu. Záběry ze mše tam byly přenášeny živě.

Mnozí neskrývali dojetí nad tím, že mši v zastoupení papeže vedl jeho blízký spolupracovník, kanadský kardinál Michael F. Czerny. V roce 1946 se narodil v Brně, odkud pak coby malé dítě s rodiči emigroval do Kanady. K moravské metropoli se hrdě hlásí a jak před bohoslužbou uvedl, „v Brně se stále cítí doma“.

Coby hlavní celebrant před mší pilně cvičil češtinu, v níž bohoslužbu vedl. Opakovaně se mu od tisíců přítomných dostalo dlouhého potlesku. „Dýr kardynál Majkl, velkom tú štatl (pozn. Drahý kardinále Michaeli, vítej v Brně),“ odlehčil celou atmosféru brněnský biskup Pavel Konzbul, který je známým milovníkem brněnského hantecu a svými vtipy baví nejen své fanoušky na sociálních sítích, ale také přímo věřící na mších.

Biskupství organizačně neponechalo nic náhodě. V hale byl velký prostor vystlaný koberci, kde se mohly usadit rodiny s miminky. Téměř formou pohádky přiblížil životní osudy Buly a Drboly animovaný příběh, který bylo možné sledovat na obřích monitorech. Jeden z kněží v něm divákům jednoduše vysvětlil, co to vlastně blahořečení je.

Především mladší ročníky potěšil „merč“. Bula/Drbola mají jako youtubeři své mikiny, kšiltovky, tašky, přičemž zájem byl o trika. Biskupství si dokonce vzalo na pomoc umělou inteligenci (AI), s níž vytvořilo obrovský obraz obou kněží. Podařilo se zajistit kalich, který používal kněz Drbola. Právě ten papežský legát Czerny při mši použil.

Blahoslavenými se Bula a Drbola stali ve chvíli, kdy přečetl apoštolský list od papeže, s tím, že jsou oba nově zařazeni mezi blahořečené. Protože žili ctnostný život, je možné uctívat jejich památku vždy 17. června. Czerny vysvětlil, že „tito kněží moravské země“ zůstali věrni lásce a víře, stáli si za tím, čemu věřili, přestože mohli couvnout před režimem, a i když věděli, že je čeká poprava, dokázali před svou smrtí odpustit těm, kdo je mučili.

„Zdálo se, že jejich život skončil fiaskem, ale není to tak, byli vyzkoušeni jako zlato v ohni,“ zdůraznil kardinál. Uvedl, že velikost Buly a Drboly nespočívá v tom, že se správně rozhodli v jediném krátkém okamžiku, ale zůstali věrni víře a lásce po celý čas věznění. Jsou podle něj příkladem toho, že „život se naplní, když se z celého srdce daruje, nikoli když se žije za každou cenu“. Blahořečení všichni přivítali potleskem vestoje.

Samotné blahořečení je mimořádně dlouhý proces, který u obou kněžích trval zhruba dvacet let. Začíná tím, že papež ocení něčí ctnostný život coby božího služebníka titulem „Ctihodný“. Dokazování ctnosti konkrétního člověka pak může trvat desetiletí. „Blahoslavený“ a „svatý“ není totéž. Být prohlášen za svatého je ještě mnohem vyšší stupeň uznání.

Tzv. beatifikaci Buly a Drboly schválil v říjnu 2025 papež Lev XIV. Bula sloužil v Rokytnici nad Rokytnou, Drbola v Babicích. Právě tam se roku 1951 udály tzv. babické vraždy tří komunistických funkcionářů, s nimiž vládnoucí režim nesmyslně spojil oba faráře. Po krutých výsleších a zmanipulovaném procesu byli popraveni; Drbola v srpnu 1951, Bula v květnu 1952.