Článek
„V celé České republice by mělo jít o první velký tzv. repowering, tedy nahrazení stávajících větrných elektráren modernějšími a efektivnějšími turbínami. Věříme, že díky dobrým vztahům s obcí a znalosti větrného potenciálu lokality má tento záměr šanci uspět,“ uvedl k věžnickému větrnému parku ředitel útvaru rozvoje větrných elektráren společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje Stanislav Cetkovský.
ČEZ obci slibuje kontrolu nad celým projektem, podíl na zisku z provozu a pomoc při rozvoji moderní energetiky v obci.
„Pro nás bylo rozhodující, že tahounem původního projektu byla sama obec, která ve větrných elektrárnách viděla možný zdroj energie i dodatečných příjmů. Vzhledem k investiční náročnosti se tehdy zastupitelstvo rozhodlo spojit síly se silným partnerem a vybralo ČEZ, aby projekt odkoupil,“ připomněl současný starosta Věžnice David Drahoš (Hasiči Věžnice, nestraník).
Občané mají levnější služby
Obec dostává za dva větrníky dohromady kolem půl milionu korun ročně. „Dotujeme z toho lidem odpadové hospodářství, provoz vodovodu a kanalizace a obecní internet,“ vyjmenoval starosta hlavní výhody.
Každý nový větrník by měl do rozpočtu přinést zhruba milion korun. Stávající turbíny mají výkon 2 MW, nové mají mít dvojnásobný. Obec by to zase promítla do ceny služeb pro občany. „Chceme, aby to pocítil co největší počet lidí a něco z toho měli,“ říká David Drahoš.
Podle něj není ve Věžnici, kde žije přes pět set lidí, vůči novému záměru odpor. Když udělali před časem veřejnou besedu k tématu, přišlo kromě šesti zastupitelů jen dvanáct lidí. „Diskutovalo se ve věcné rovině, žádné zvýšené hlasy. Nemáme s větrníky negativní zkušenosti,“ poznamenal starosta.
Proto zastupitelstvo na konci února jednomyslně odhlasovalo smlouvu o spolupráci s ČEZ. „Podobnou smlouvu už má i Šlapanov a Přibyslav,“ zmínil okolní samosprávy.
Brzkov větrníky odmítá
Naopak postoj vedení sousedního Brzkova je roky opačný, větrný park nechce. „Naše stanovisko je neměnné od roku 2018, kdy k nám přišly první požadavky na výstavbu větrných elektráren,“ řekl Novinkám starosta Brzkova Aleš Bořil (nestraník). „Máme negativní zkušenosti se dvěma větrníky v katastru Věžnice, které se postavily i přes náš nesouhlas,“ poukazuje.
Teď by podle něj mělo v oblasti mezi Polnou a Přibyslaví vzniknout až 35 větrníků. „Ty pod kopcem zkrátka nepostavíte, což ovlivní krajinný ráz. Navíc ty nové větrníky budou výrazně vyšší než ty stávající ‚miminka‘. Jestli to v jedné lokalitě povolí, tak to bude jako dominový efekt,“ varuje Aleš Bořil.
Podle starosty obce peníze z větrníků nepotřebují, naopak se obává poklesu cen nemovitostí nebo odlivu mladých, mluví také o vlivu větrných elektráren na počasí.
Co se podaří investorům prosadit, bude záležet na povolovacím řízení. Kraj Vysočina dlouhé roky žádné nové větrníky od výstavby těch věžnických neschválil, loni však zastupitelstvo revidovalo Strategii ochrany krajinného rázu, která je přece jen vstřícnější.
„Jako kraj máme zájem sledovat a vyhodnocovat rozvoj větrné energetiky v těch oblastech, kde dává ekonomický, ekologický i územní smysl. Naší prioritou je vyvážený přístup, který bere ohled na ochranu krajinného rázu, životní prostředí i kvalitu života obyvatel,“ zmínil hejtman Martin Kukla (ANO) na nedávném semináři k problematice větrné energetiky.
