Článek
Další osud městské brány řešili odborníci řadu let, různé názory zaznívaly mezi veřejností i na radnici. Lomový kámen, z něhož je brána postavena, nakonec ochrání vápenný nátěr.
„Toto řešení z estetického hlediska znamená zachování – zvláště při ostrém bočním světle, ale i obecně – struktury kamene, který není opatřen omítkou, ale je opatřen ochrannou vrstvou,“ řekl Petr Severa z telčského pracoviště Národního památkového ústavu.
Památkáři nakonec ustoupili od varianty, že by fasádu nechali znovu omítnout. V minulosti už totiž opakovaně omítnutá byla, což dokládají nejstarší vyobrazení známé jihlavské brány na vedutách, freskách, kresbách a později fotografiích. Současníci už ji však znají pouze s odhaleným kamenem, protože více než sto let je tento symbol Jihlavy bez omítky.
Podle jihlavského architekta a radního Jaroslava Huňáčka (ODS) bude mít věž jemné pískové odstíny, v horní části světlejší. Světlá barva nátěru pomůže tomu, aby se tmavý kámen příliš nenahříval a nerozpínal. Podle Severy zároveň nátěr pomůže předejít prasklinám, zatékání vody a dalšímu poškození.
Nevhodné cementové spáry
Stavbaři se do práce pustili letos na jaře. Kolem věže je lešení a zakrývají ji plachty, na nichž je vyobrazena. Dělníci nejdřív kamenné zdi zbavili nevhodných cementových spár, používaných při předchozích opravách. Zdivo pak zpevnili takzvaným vyklínováním drobnými kameny.
Hranolová věž je jedinou dochovanou z původních pěti městských bran. Je vysoká 24 metrů a ze dvou třetin vyzděná z neomítaného lomového zdiva ze 14. století. Vrchol brány s atikou a cimbuřím je renesanční. Během staletí ale stavba prošla řadou změn, od roku 1853 nese i hodiny.
Před rekonstrukcí sloužila brána jako vyhlídková věž s muzejní expozicí a informačním centrem. Práce budou podle vedení města stát kolem 12 milionů korun. Zatímco zvenku by mělo být hotovo do zimy, uvnitř budou práce pokračovat až do března.
