Článek
K nehodě došlo 2. března 2025 na poli u Dřenického lomu na východním okraji chebského letiště. K samovolnému otevření překrytu kabiny došlo přibližně ve výšce 100 metrů. Podle svědků pak letoun prudce klesal téměř pod úhlem 90 stupňů.
Podle závěrečné zprávy se pilot snažil situaci vyřešit a kabinu zavřít, kvůli snaze dostat se k madlu si dokonce rozepnul bezpečnostní pás. „Při manipulaci s překrytem kabiny ale přestal plně řídit letoun,“ popisují vyšetřovatelé okamžik, který se stal pro další průběh letu rozhodujícím.
Biochemické vyšetření ukázalo známky extrémního psychického stresu a zmatení v posledních desítkách sekund před smrtí. Podle letové příručky je přitom v případě otevření kabiny klíčové zachovat klid a pokračovat v řízení letounu. Příručku ale pilot v letounu vůbec neměl.
Letoun navíc podle závěrečné zprávy nebyl v době nehody technicky ani právně způsobilý k provozu. Přesto před nehodou prošel bez výhrad hned pěti technickými prohlídkami u Letecké amatérské asociace, která technickou kontrolu provozu ultralehkých letadel zajišťuje. Ústav proto na základě tragédie doporučuje systém prohlídek v ČR zpřísnit.
Bezpečnostní zámek měl být vyměněn už v roce 2014
Při rekonstrukci nehody totiž vyšetřovatelé zjistili, že překryt kabiny nebyl dostatečně zajištěn zámkem. Výrobce letounu, společnost Evektor, už v roce 2014 vydal závazný bezpečnostní bulletin, který požadoval výměnu jednopolohového zámku kabiny za dvoupolohový s bezpečnostní západkou.
Právě nový zámek měl úplnému otevření překrytu zabránit. I kdyby se kabina během letu pootevřela, letoun by podle výrobce zůstal ovladatelný. U havarovaného stroje OK-SUR 88 však tato úprava provedena nebyla.
Majitel letounu k tomu vyšetřovatelům sdělil, že o výměně zámků věděl, ale nepovažoval ji za důležitou. „Žádné výzvy na bulletiny mi nikdo neposílá. To si musím vyhledat sám. Vím o tom, že se měnily zámky na dvoupolohový, ale nemělo to smysl. Nic to neřešilo,“ uvedl.
