Článek
Vzhledem k významu stoletého výročí vzniku ikonické loutky chce Muzeum Cheb zapojit do příprav výstavy také veřejnost.
„Zapátrejte v komorách, ve sklepích a na půdách a pomozte nám objevit rodinné poklady – vše, co se váže k Hurvínkovi – loutky, figurky, plakáty, knihy, gramodesky, hračky nebo suvenýry. Vaše nálezy se mohou stát součástí muzejních sbírek – darem, nebo i koupí. Největší poklady se mohou stát i součástí výstavy,“ uvádí muzeum na svém webu.
Hurvínka chce dvojjazyčná výstava představit jako významný fenomén české loutkářské tradice. Návštěvníci se mohou těšit na moderně pojatou expozici s řadou interaktivních prvků. Vyzkoušejí si například práci loutkoherce nebo si poslechnou Hurvínka a Spejbla v různých jazykových mutacích.
Výstavou budou provázet také speciální noviny v české i německé verzi, které hravou formou přiblíží zajímavosti ze života Hurvínka i jeho autora. Navíc každému zůstanou jako milý upomínkový předmět.
Uvozujícím prvkem celé výstavy pak bude film, který přiblíží příběh Hurvínka i širší kontext české loutkářské tradice hravou a srozumitelnou formou. Také ten vznikne ve dvou jazykových mutacích – české a německé.
Noskovo divadlo zničili komunisté
Výstava přiblíží také osobnost Hurvínkova autora Gustava Noska, který po roce 1945 žil ve Svatavě u Sokolova a později v Chebu.
Do Svatavy se za svým synem odstěhoval z Plzně po válce. Vybudoval zde loutkové divadlo se Spejblem a Hurvínkem, které však bylo po roce 1948 komunisty zničeno. V Chebu pak žil od roku 1960. Loutky zde vyráběl pro Městskou loutkovou scénu „Myšárna“.
S Josefem Skupou, duchovním otcem legendární dvojice Spejbla a Hurvínka, jinak spolupracoval Nosek v plzeňském divadle Feriálních osad od dvacátých let minulého století.
Gustav Nosek tam působil jako řezbář, jevištní mistr a vodič loutek, které také sám vytvářel. Už s novým zavěšením, bez drátu v hlavě. Hurvínek byl specifický i upevněním svých očí, které mohl obrátit v sloup.
Zajímavé je také to, že autorem o něco staršího Spejbla byl Gustavův strýc Karel Nosek.
