Článek
Modelář zemřel v úterý v Blansku, odkud pocházel. Novinkám to řekla Kateřina Hlouchová, vedoucí brněnské expozice Kapucínská hrobka, v níž je pohřben slavný baron Trenck.
V kapucínském klášteře měl Mužík expozici, kde modely vyráběl a vystavoval. Nechybí mezi nimi mistrovy válečné stroje, mechanismy na práci se železem, chodící lev – první robotické zvíře světa, vznášedla coby předchůdci vrtulníků, nebo da Vinciho automobil.
„Prostory tu měl pronajaté. Jak to bude s expozicí dál, to nevíme. Mirek svými modely žil, nicméně žádného nástupce, který by to převzal, si nevychoval,“ uvedla Hlouchová.
Mužík dokázal něco, nad čímž si lámali hlavu i zkušení inženýři. Natolik žasli nad jeho schopnostmi, že jej jmenovali čestným členem Asociace strojních inženýrů.
Modelář totiž uměl rozpohybovat futuristické da Vinciho stroje, které nebyly nikdy v reálu postaveny. Na papíře sice vypadají akčně, nicméně podle nákresů je nikdo nepostaví. Nejde o technické plány doplněné technologickými postupy, ale pouze o zajímavé náčrtky.
Leonardo dělal ve svých plánech záměrně chyby
„Leonardo nechtěl, aby jeho nápady využíval jen tak někdo. Stroje si nemohl nechat patentovat, a tak v kresbách dělal chyby. Mechanismy nakreslené před 500 lety může postavit jen ten, kdo jim porozumí a chyby opraví. Často stačí jen otočit ozubené kolečko, posunout vačku, protáhnout jednu součástku. Až potom to funguje,“ prozradil kdysi Novinkám Mužík.
Stovku funkčních modelů vyrobil za deset let. Stroje byly podle něj dokladem da Vinciho „bezbřehé fantazie“, kdy si byl schopen vybavit mechanismus do neuvěřitelných detailů.
Profesionálně se začal Mužík věnovat modelářství v únoru 2008, kdy v někdejším areálu firmy ČKD v Blansku otevřel svoji expozici Moravská vesnička. Šlo o rozměrný model s mnoha venkovskými budovami. Postavičky na něm se hýbaly a představovaly nejrůznější řemesla. Model začal kdysi vyrábět jako hračku pro svého syna, který už je nyní dospělý.
Miroslav Mužík budoval svoji expozici Leonardovy stroje přes deset let. Na snímku přímo s mistrem da Vincim.
Protože prostor musel uvolnit, v Blansku nenašel žádný vhodný podnájem a město o unikátní expozici nemělo zájem, přestěhoval se s ní do kapucínského kláštera v centru Brna. Když začal budovat modely strojů, začal se potýkat s nedostatkem prostoru, a protože o Moravskou vesničku neměl nikdo zájem, tak ji vyhodil a nahradil stovkou da Vinciho modelů.
„Velmi těžká byla jeho vzducholoď. Místo plachet vymyslel obří měch, který měl fungovat jako horkovzdušný balón. Ono by nefungovalo, protože loď je moc těžká, ale kdyby se odlehčila… byla to cesta správným směrem,“ uvedl před časem k poslednímu z projektů Mužík.
Expozicí Leonardovy stroje provázel nejen školáky, ale také inženýry a návštěvníky z celého světa. I když anglicky moc dobře neuměl, stačilo jen zatočit kličkou a model se dá celý do pohybu. Hned bylo každému jasné, jak to funguje. Mechanika totiž tlumočníky nepotřebuje, říkával modelář s úsměvem. Poslední rozloučení se s ním bude konat v úterý v Blansku.
