Vyprahlá Vranovská přehrada omezila odtok na minimum, možná ji jednou zachrání řeka Dunaj

Snížením odtoku se podaří podle vodohospodářů do března 2027 ušetřit ve Vranovské přehradě 4,5 milionu metrů krychlových vody. Hladina nádrže by se tak mohla zvýšit zhruba o metr. Když se po své výstavbě v roce 1933 začala napouštět, trvalo to 1,5 roku, než ji zaplnila voda, ale to bylo za jiných klimatických podmínek. Návrat do normálu tak může trvat léta.

Příčinou potíží je nepříznivá hydrologická situace. „Přítoky do nádrží v suchem nejvíce zasažených oblastech za měsíce červenec, srpen a září dosahovaly jen deset procent dlouhodobého čtvrtletního přítoku,“ uvedl generální ředitel podniku Povodí Moravy David Fína.

Nikdo neumí odhadnout, jaký bude další vývoj. S futuristickým, ale technicky proveditelným nápadem přišli nedávno výzkumníci z ústavu CzechGlobe Akademie věd ČR, kteří zkoumají změnu klimatu. Řešením je přivést vodu na vyprahlou jižní Moravu, konkrétně do moravské Dyje nad Vranovskou přehradou, až z Dunaje, který patří k veletokům a vody má dost.

Vědci neřešili současný nedostatek vody v řece Dyji, ale oteplování klimatu na jihu Moravy, která v některých oblastech již připomíná Středomoří. Díky tomu by se mohly v regionu některé plodiny nově začít sklízet dvakrát ročně, o čemž se ještě před pár lety nikomu ani nesnilo.

Od šedesátých let se ale průměrná teplota na jihu Moravy zvýšila o 1,5 až 1,8 stupně. Je to jako by se nejvýše položená místa Vysočiny snížila o 200 metrů. „Nyní toho můžeme vyprodukovat mnohem více. Z jednoho pole může být mnohem vyšší výnos. Například lze na něm počátkem roku pěstovat ozimý ječmen a následně krmnou kukuřici. Opakované dozrávání je možné také u dalších plodin, jen se musí najít vhodná kombinace,“ řekl Novinkám bioklimatolog Miroslav Trnka. Právě díky tomu vznikl futuristický plán na využití Dunaje.

„Jsme v situaci, kdy potřebujeme pro záchranu vyprahlé krajiny koncepční řešení. Při hledání cest k tomu, jak jí poskytnout drahocennou vodu, je na místě se začít více bavit také o možnosti přivést ji na Moravu až z Dunaje,“ uvedl pro Novinky exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který si v uplynulých dnech prohlédl obnažené dno Vranova pod hradem Bítov.

Komise pro sucho Jihomoravského kraje nyní jako preventivní krok k ochraně zásob vody, tedy toho mála, co v nádrži zbylo, schválila snížení odtoku z Vranovské přehrady ze tří na 2,4 metrů krychlových za sekundu. Od prosince 2026 do února 2027 může klesnout až na přibližně dva metry krychlové za sekundu. V březnu 2027 se pak zvýší na přibližně tři metry krychlové za sekundu, a to kvůli odběrům vody do závlahového kanálu zemědělců.

Cílem současného opatření je zachovat dostatek vody pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Odběr vody z Vranovské přehrady pro úpravnu vody u Štítar dosahuje v průměru cca 100 litrů za sekundu a zásobuje přibližně sto obcí na Znojemsku a sousedním Třebíčsku.