Senátoři uznali petici proti lomu u Moravského krasu, požadují záměr více prověřit

„Jde o to, jaký dopad by měl na krajinu, zdroje vody, dopravní situaci a především na každodenní život lidí v Kuničkách a okolí. Proto jsem od začátku usilovala o to, aby zazněly všechny relevantní argumenty a aby se k celé věci vyjádřili také odborníci,“ řekla Novinkám senátorka za Blanensko a Boskovicko Jaromíra Vítková (KDU-ČSL), která se opakovaně přímo v terénu účastnila i projednání záměru.

Pokud senátní výbor shledal petici jako důvodnou, je to podle Vítkové jasný signál, že obavy veřejnosti je potřeba brát vážně a že je „důležité všechny možné dopady záměru před případným dalším postupem důkladně posoudit“. Petiční výbor žádá Jihomoravský kraj a ministerstva životního prostředí a zemědělství, aby jej seznámili s dalším postupem ve věci. Podrobné informace, jak se vypořádají s námitkami, očekává do konce roku.

Senátorka považuje za klíčové například zkoumání toho, jak by se otevření nového lomu podepsalo na hydrogeologických změnách v lokalitě. Vítková na Blanensku dlouhodobě podporuje také urychlení přípravy výstavby silnice I/73, což je nový tah Brno-Svitavy.

Projekt dvacetihektarového lomu se týká zahájení těžby granodioritu v katastrálním území Kuničky, s nímž počítá společnost Kamenolomy ČR. Používá se na stavbu silnic, přičemž společnost už obdobný lom léta provozuje nedaleko Kuniček, a to u Lhoty Rapotiny, kde se protestovalo proti jeho současnému rozšíření. Těžaři se hájí tím, že granodiorit je nutný na stavbu tuzemských silnic.

Petici podepsali obyvatelé Kuniček, Rájce-Jestřebí a obcí z regionu, ale také milovníci přírody, jimž se nelíbí, že by lom měl být provozován v bezprostřední blízkosti Moravského krasu. Denní počet nákladních automobilů, odvážejících vytěžený kámen, by se měl pohybovat okolo 120. Doprava pak zatíží především komunikaci od obce Kuničky směrem k Rájci-Jestřebí.

Autoři petice požadují, aby záměr nebyl v žádném ohledu podpořen, konkrétně pak, aby katastrální území obce Kuničky nebylo určeno pro těžbu kamene žádnou nadřazenou dokumentací územnímu plánu obce a aby nebylo označeno jako ložisko strategického významu. Změny realizované s tímto záměrem by prý vedly k nevratnému zhoršení ekologické stability území, ohrožení zdroje pitné vody a nevratné devastaci krajiny.

Projekt způsobil spor mezi potomky šlechtického rodu Salmů, který patřil po staletí k nejvýznamnějším nejen na Moravě, ale i v Rakousku-Uhersku. Vlastnil i značnou část Blanenska a zasloužil se nebývalým způsobem o jeho rozvoj.

Pozemky na otevření lomu chce poskytnout společnost Salm, a. s., a to přesněji řečeno Hugo Salm, který v ní má většinový podíl. Těžbou by se prý vydělaly peníze na obnovu zničených lesů v okolí lomu.

Jeho bratranci George a Leopold jsou menšinovými podílníky a se záměrem nesouhlasí, protože jejich matka, starohraběnka Marie Alžběta Salm-Reifferscheidt-Raitzová (1931–2022), by jej nikdy nedovolila.

„Hraběnka Marilis“ byla v regionu léta díky své přátelské povaze a životní vitalitě mimořádně populární. Po nástupu komunismu v Československu dělala řidičku těžkých nákladních aut a vždy na to vzpomínala s úsměvem. Pro obyvatele Blanenska představuje kauza s ohledem na tento spor v rodině Salmů až kulturní šok.