Punkevní jeskyně a Macocha v UNESCO? Za mě určitě ne, říká bývalý šéf CHKO Moravský kras

„Rozumím tomu, že v očích návštěvníka jsou obě jeskyně i s Macochou divokou přírodou. Pokud si to řekneme upřímně, ani s přimhouřením obou očí nepatří ani mezi místa poznamenaná člověkem,“ řekl Novinkám Štefka. Podle něj je „značně diskutabilní“, zda by značka UNESCO a s tím logicky spojený strmý nárůst návštěvnosti celé lokality Moravskému krasu prospěl.

Zcela jinak vidí situaci za předkladatele návrhu, jímž je Správa jeskyní ČR, její ředitel Jan Půček. Štefkovo vyjádření respektuje, vnímá to, že část jeskyní je nenávratně upravena, se značkou UNESCO ale „můžeme upozorňovat na význam a ochranu těchto jeskyní“.

Štefka vedl správu Chráněné krajinné oblasti Moravský kras v letech 1980 až 2020. V devadesátkách byly na jeho popud pro rušnou automobilovou dopravu zcela uzavřeny Pustý a Suchý žleb. Spory, které kvůli tomu vznikly, se řešily i v Poslanecké sněmovně, nicméně dnes jsou obě cesty turistickými chodníky v lůně přírody, jejich krajnice pohltila zeleň.

Punkevní jeskyně jsou propojeny se dnem propasti Macocha, z níž se turisté dostávají na lodičkách. Každý rok v nich 200 000 turistů žasne; v Předním a Masarykově dómu nad krásou krápníků, na dně Macochy nad její mohutností a při plavbě nad říčkou Punkvou.

Aby tato trasa vznikla, musel slavný speleolog Karel Absolon (1877–1960) před sto lety požádat o pomoc československou armádu. Do propasti byly prostříleny dva vstupy, vznikla odvodňovací štola a zčásti umělá 440 metrů dlouhá lodní trasa. Dnes už by tak rozsáhlé práce nikdo nedovolil. Nebýt ale Absolona, punkevky by prostě nebyly.

„Macocha se prostřílením vstupů změnila ve větrnou díru a tím se v ní změnilo i mikroklima. Nejde o žádné kosmetické úpravy,“ uvedl Štefka.

Nepopírá, že Macocha je unikát. Na jejích stěnách lze najít, jako na jediném místě v ČR, například vzácnou kruhatku Matthioliho moravskou s jejími červenými až fialovými kvítky. To ale na zápis nestačí. Nesouhlas se zápisem podle Štefky neznamená, že by ochrana krasu, který letos slaví 70. výročí od svého prohlášení za CHKO, měla polevit.

„Návrh působí zájmem o zvýšení turistického zatížení území. Z jiných lokalit je známo, že neúměrné zvýšení návštěvnosti přináší konflikty jak s ochranou přírody, tak i s místními obyvateli. Nejsem si jist, že toto je ta správná péče o Moravský kras,“ dodal.

Půček vysvětlil, že cílem zápisu do UNESCO je zdůraznit přírodovědecký význam území v mezinárodním kontextu. Podpořilo jej ministerstvo životního prostředí, Jihomoravský kraj a vedení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), pod které správa CHKO Moravský kras spadá, nemělo námitky, zdůraznil ředitel jeskyňářů.

Aktuální vyjádření vedení agentury se nepodařilo Novinkám získat.