Článek
Smečka dvanácti psů napadla veterinářku minulý týden, když přijela s kolegy zkontrolovat psy rasy cane corso. Chovatelům se však nepodařilo zvířata zvládnout, psi vyběhli z oploceného pozemku a veterináře napadli. Jedna žena skončila s těžkými zraněními v nemocnici. Utrpěla poranění horních a dolních končetin.
Žena ale měla štěstí v neštěstí. „Mohlo to dopadnout ještě mnohem hůře a zranění mohla být život ohrožující. Někdy může dojít ke ztrátovým poraněním, amputaci končetin, pokousání obličeje a krku a k velmi závažným úrazům s případnými doživotními následky,“ řekla Novinkám mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová.
Útok psa může skončit i smrtí, jako se to stalo například letos na Prachaticku. Pes plemene bully XL jménem Odin tam napadl svého majitele, který nepřežil. Odin přitom už v minulosti napadl i předešlého majitele.
Na jižní Moravě záchranáři ročně řeší asi 100 případů pokousání psem. „Odhadem je tak polovina případů, že pes pokouše někoho v rodině, a polovina, že pokouše někoho cizího venku. Nikdy to ale nelze brát na lehkou váhu. Především je potřeba hlídat děti,“ upozornila Bothová s tím, že nejsou časté zásahy u pokousaných pracovníků veteriny, jako tomu bylo v Pohořelicích.
Pokud už útok psa nastane, je potřeba primárně zastavit krvácení. „Člověk vezme cokoliv čistého, ať je to kapesník, utěrka, nebo tričko, pokud u sebe nemá přímo obvaz. A tak dlouho přikládá na ránu, dokud nedojde k zastavení krvácení,“ popsala Bothová s tím, že pokud u pokousaného nastane zástava dýchání, je potřeba zahájit resuscitaci.
Lidé po útoku psa občas skončí i na plastické chirurgii. „Ročně řešíme zhruba dvacítku takových případů,“ sdělil Novinkám primář Kliniky plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Igor Stupka.
Podle něj jednu skupinu tvoří děti a druhou dospělí. Stupka však zmínil, že u dětí nastává pokousání například tehdy, když obtěžují psa, který žere. „Dospělí jsou pod vlivem alkoholu, což psi nesnáší,“ poznamenal Stupka poznatek z nasbíraných zkušeností.
Na plastické chirurgy se po útoku psa obracejí především lidé se zraněním v obličeji. „Bývá to vykousnutý ret, ukousnuté ucho nebo nos,“ vyjmenoval Stupka. Sám si vzpomíná na případ z listopadu roku 2005, kdy lékaři v Brně přišili zpět nos tehdy jedenáctiletému chlapci, kterému ho ukousl německý ovčák na Zlínsku. Případ byl unikátní tím, že bylo potřeba nos z psa dostat. „Ten pes nos sežral, takže se přišíval se zpožděním až po utracení psa,“ dodal Stupka.
Pes měl tehdy v žaludku nos asi dvě hodiny, a proto bylo potřeba ho pořádně vydezinfikovat. Samotná operace trvala kolem 11 hodin. Zákrok se tehdy podařil, aby chlapec mohl dýchat nebo neztratil čich.
