Článek
Nové pracoviště umožní rozšířit cílenou léčbu pomocí radiofarmak, do kterých Pluvicto spadá. „Léčba je vhodná pro pacienty s pokročilým metastatickým karcinomem prostaty, v jejichž léčbě byl použitý minimálně jeden typ moderní hormonální léčby a chemoterapie,“ uvedl ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.
Lék se podává nevyléčitelným pacientům v paliativní péči, kteří ale nejsou v terminální fázi onemocnění. Musí být v dobrém fyzickém stavu a soběstační. „Mají ale vyčerpanou standardní léčbu a je to další věc, která jim může pomoct. Děláme to s tím smyslem, abychom pacientům zmírnili příznaky a obtíže a prodloužili jim život,“ řekl primář oddělení nukleární medicíny Zdeněk Řehák.
Inovativní přípravek Pluvicto obsahující radioaktivní lutecium se objevil v České republice loni a pacienti se k němu upínají. „Tato léčba už v Česku dostupná je, ale je poměrně drahá. Všechna centra, která ji budou nabízet, budou zvažovat, aby byl pacient v dobrém stavu. Léčba trvá tři čtvrtě roku, tak aby ji pacient měl šanci dokončit,“ objasnil Řehák. Podle Svobody vyjde léčba na statisíce korun.
Nové pracoviště vzniklo v přístavbě a má kapacitu pro tři pacienty. Přístavbu ústav zvolil jako záložní variantu, protože se mu nepodařilo získat peníze na stavbu velkého Centra teranostiky za 700 milionů korun. „Proto jsme zvolili revoluční cestu, kterou jsme dokázali zrealizovat z vlastních prostředků a jež nám umožní bezpečně používat léčebná radiofarmaka na bázi lutecia, která pomáhají pacientům s neuroendokrinními nádory a nádory prostaty,“ řekl Svoboda. Dodal, že jednotka je skromná, než budou peníze na výstavbu velké budovy.
Nové pracoviště vzniklo v přístavbě.
Moderní teranostika propojuje přesnou molekulární diagnostiku a cílenou terapii radiofarmaky. Pacient musí před zahájením léčby podstoupit diagnostické vyšetření pod určitým radiofarmakem, které umí nalézt potřebné receptory na povrchu nádoru. Na ně je pak možné nasadit samotné Pluvicto. Díky tomu je možné nádor ozářit, přitom se minimalizuje dopad na zdravé tkáně. Terapie se podává nitrožilně infuzí každých šest týdnů v šesti cyklech.
Náročná léčba však vyžaduje těsnou spolupráci a režimová opatření. Pacient je při pobytu na teranostickém pracovišti izolovaný. Protože vylučuje radioaktivní moč, používá jen speciální záchod, který koncentruje lutecium z odpadu do kapslí k dalšímu uchování ve speciálním trezoru radioaktivního odpadu.
Propuštění pacienta nastává po šesti hodinách, kdy se změří, že záření kleslo pod požadovaný limit. Pacient musí také dodržovat bezpečnostní a hygienická opatření. „Po dobu několika málo dní se musí vyhýbat úzkému kontaktu s dětmi a těhotnými ženami, spát odděleně a dodržovat specifický režim při používání toalety,“ nastínil Řehák.
Masarykův onkologický ústav v Brně jako jedno z největších onkologických pracovišť ročně přijímá přes 700 nových pacientů s rakovinou prostaty.
