Článek
Sudetské Němce pozvala do Brna iniciativa Meeting Brno, která pořádá stejnojmenný festival včetně Pouti smíření, připomínající poválečný odsun německy mluvícího obyvatelstva z Brna.
Festival je v plánu od 21. do 31. května, historicky první sjezd sudetských Němců v ČR se uskuteční od 22. do 25. května. A právě jejich účast vyvolala vlnu kritiky. Na zastupitelstvu proti akci dokonce protestovala zhruba dvacítka lidí.
„V demokratické společnosti jsou rozdílné názory prostě normální a obvyklé. Nenormální by to bylo jen v totalitě, kde všichni buď oslavují, nebo mlčí. Já taky nejásám, když mají nacionalisté nebo komunisté demonstraci, ale respektuju to a očekávám to samé od kritiků,“ řekl Posselt s tím, že je v rámci zákona možná i pokojná demonstrace.
Sám ale vidí cestu ve smíření. Brno už v minulosti vydalo Deklaraci smíření a vyjádřilo lítost nad poválečným odsunem německy mluvícího obyvatelstva. „My, sudetští Němci, se jasně stavíme čelem ke zlu a hříchům národního socialismu. Nacismus byl to první, byl to spouštěč všech katastrof. Až pak následovalo vyhnání,“ přiznal Posselt, který zavítal do Brna na setkání s představiteli Meeting Brno.
Podle něj ale nebyl odsun nutným důsledkem. „Je potřeba vždy ty zločiny vidět jednotlivě. A pokud by se to bralo tak, že některý zločin byl přirozeným důsledkem, tak bychom z toho udělali perpetuum mobile. Tak by se to jen valilo a pokračovalo. Když chceme začarovaný kruh přerušit, jde to jedině smířením,“ zdůraznil Posselt.
Jak sám řekl Novinkám, jeho rodina žijící v Krkonoších musela zemi opustit po 800 letech v listopadu roku 1946. „Rok a půl po konci války přišel příkaz, že musíte vyčistit a uklidit byt, přijít na náměstí, do schránky odevzdat šperky včetně snubních prstenů, mít zavazadlo 50 kilo a potom se v průvodu dostavit na nádraží a tam bez jídla a vody nastoupit do vagonů pro dobytek. A pak po třech dnech vystoupit v cizí zemi, protože Německo pro nás byla cizí země,“ vylíčil Posselt zkušenosti svých předků, protože sám na svět přišel až v roce 1956.
Trh s otroky
Podle něj na mnohých místech v Německu měly tehdy příjezdy lidí podobu trhu s otroky, kde si je vybírali zemědělci na práci. „Probíhalo i odvšivení, ať už jste měli vši, nebo ne. Znám ještě spoustu starců, kteří to zažili, a tento aspekt brali jako to nejhorší z celého odsunu,“ poznamenal Posselt s tím, že odsun stejně jako brněnský pochod smrti nebyl spontánní, ale plánovanou akcí. „V postupimském protokolu stojí, že vysídlení mělo proběhnout humánně s uznáním lidské důstojnosti. Nakolik to bylo zachování lidské důstojnosti, to nechám na každém,“ řekl Posselt. Z jeho hlediska ani sdružení neřeší otázku Benešových dekretů, s tím, že na poválečném uspořádání se nebude nic měnit.
Podle Posselta se vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci zlepšily, na což je hrdý. Dokládá to právě i akce Meeting Brno, která se koná od roku 2016, včetně Pouti smíření. Ta právě připomíná odsun německy mluvícího obyvatelstva z Brna do Pohořelic. Pouť každoročně míří v opačném směru z Pohořelic do Brna.
Bernd Posselt