Hlavní obsah

Hádky kvůli úvahám o zrušení Nových Mlýnů nejsou třeba, ať rozhodne studie, navrhuje Hladík

Šakvice

Hádky kvůli tomu, zda zrušit vodní dílo Nové Mlýny na jihu Moravy kvůli častým úhynům ryb a znečištění vody, nemají smysl. Spor ekologů žádajících jeho zrušení a vodohospodářů, kteří to považují za totální nesmysl, lze vyřešit tím, že k dolní ze tří nádrží vznikne studie. Novinkám to řekl exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Hádky kvůli Novým Mlýnům nemají smysl, ať o nich rozhodne nezávislá studie, navrhuje exministr Hladík Video: Vladimír Klepáč, Novinky

Článek

„Vzájemný boj nemá smysl. Nejvíce problematická je dolní nádrž. Může k ní vzniknout studie, která nám odpoví na základní otázku, zda ji skutečně potřebujeme, a pokud ji nepotřebujeme, tak jaké by to bylo, kdybychom tam obnovili lužní les,“ uvedl Hladík.

Na studii by se mělo podle něj domluvit ministerstvo životního prostředí s Jihomoravským krajem, s tím, že své mají k tématu co říct obce regionu, ekologové, vodohospodáři, biologové, hydrologové a samozřejmě rybáři. Studie by měla shrnout všechny důležité poznatky.

Hladík rozumí tomu, že atmosféra houstne, protože se s opakovaným letním znečištěním dolní nádrže, které doprovází úhyny ryb, nic neděje. Rozhodně to není o tom, že by byli vodohospodáři nečinní, jen se nedaří nalézt „recept“ na to, jak zlepšit vodu v dolní nádrži.

Podle exministra nelze nad návrhy na zrušení minimálně dolní nádrže dále mávat rukou. „Každé léto se tam stále dříve a dříve kazí vlivem vodního květu voda, úhyny ryb se opakují a množství fosforu ve vodě (z odpadních vod, pozn. red.) je tam obrovské. K tomu se zvyšuje teplota vody, což bude pokračovat,“ vysvětlil Hladík.

Nádrž byla zprovozněna v roce 1989. Od té doby se průměrná teplota vody zvýšila o tři stupně. Čím je voda v létě teplejší, tím rychleji se kazí.

Nádrž není zásobárnou pitné vody. Měla by sloužit k zemědělským závlahám, což se prý neděje. „Věcná diskuse o budoucnosti Nových Mlýnů má smysl,“ doplnil exministr.

Foto: Hana Černohorská, Novinky

Přemnožené sinice na Novomlýnské nádrži

Maršálkova metoda

Teoreticky by šlo použít Maršálkovu metodu, která před lety zachránila od zhoubných sinic Brněnskou přehradu. Profesor Blahoslav Maršálek přišel se světově unikátním přístupem pročištění vodních ploch.

Přehrada byla vypuštěna, odbahněna, dno bylo vyvápněno. Po napuštění se pravidelně vsypává do nádrže síran železitý, který sráží míru fosforu. V přehradě jsou speciální aerační věže promíchávající a okysličující vodu. Zvýšilo se zastoupení zooplanktonu (např. vodní berušky a perloočky), který dokáže sinice a řasy odfiltrovat.

Vyčištění přehrady přišlo na zhruba 140 milionů korun. Nádrž je čistá, ale Brno a kraj to stojí ročně 12 milionů korun.

„Brněnská přehrada je ale důležitá pro rekreaci obrovského množství lidí. Takovéto využití dolní nádrž Nových Mlýnů rozhodně nemá,“ dodal Hladík. Například v roce 2024 přepravily výletní parníky po brněnské nádrži rekordních 286 000 lidí.

Ekologové tvrdí, že vybudování Nových Mlýnů na místě původních lužních lesů byl jeden z největších zločinů komunistického režimu na přírodě Moravy. Vodohospodáři je hájí s tím, že jsou důležité nejen k závlahám, ale v rámci protipovodňové ochrany chrání tisíce lidí.

Foto: Povodí Moravy

Letecký snímek vodního díla Nové Mlýny, které tvoří tři nádrže.

Výběr článků

Načítám