Vypusťme Nové Mlýny, ozývá se z řad ekologů i odborníků

„Nové Mlýny jsou snad ten největší zločin na přírodě a krajině na jižní Moravě. Nížiná přehrada plná fosforu, dusíku, a tedy i sinic, která bezdůvodně zničila krajinu, která mohla klidně být i národním parkem,“ napsal Chytrý na svém facebooku a nabídl řešení: „Jednoduše Dyji v oblasti dnešních Nových Mlýnů revitalizovat a Nové Mlýny zrušit.“

Na jižní Moravě dnes podle něj není klima pro nížinnou přehradu. „Je to troufalé? Ne. Troufalé bylo takto škodlivou a zbytečnou stavbu vůbec zrealizovat,“ myslí si Chytrý.

Cílem jeho veřejného vyjádření je rozpoutat diskusi a začít se myšlenkou zabývat. „Začněme dávat dohromady klady a zápory takového řešení, tedy vypuštění dolní a prostřední nádrže. Jsem totiž velkým zastáncem vypuštění spodní nádrže a jen vlažným zastáncem, aby se úplně vypustila prostřední nádrž,“ konstatuje Kryštof Chytrý.

V případě horní nádrže si myslí, že ta svoji funkci plní. „Je to složitý problém, kolem něhož existuje obrovské množství mýtů. Třeba ohledně zadržování vody, k čemu se voda používá a jaký význam novomlýnské nádrže vlastně mají,“ upozorňuje Chytrý.

Vodní dílo Nové Mlýny vzniklo na jižní Moravě v letech 1974 – 1989 a bylo a stále ještě je kontroverzní stavbou. Účelem měla být nejen rekreační funkce. Nádrže měly být zdrojem závlahové vody pro velkou část jižní Moravy. K tomuto účelu už ale dnes slouží jen minimálně.

„Pokud vím, tak v současné době je jediný kanál, který využívají dva odběratelé. Přitom tento plán počítal tehdy se zavlažováním asi 35 tisíc hektarů a dalších tisíců hektarů na Slovensku,“ uvádí ekolog a dodává, že hlavní motivací postavit megalomanské vodní dílo pod Pálavou bylo ukázat, co všechno je možné. „Protože udělat takovou nížinnou přehradu je nesmysl i z konstrukčního hlediska, například vzhledem k dlouhodobé údržbě a hospodaření s vodou. Takže to bylo vyloženě o tom, že poručíme větru dešti a zatopíme celé podpálaví.“

Třeba podle geografa Jana Miklína, který je vedoucím Domu přírody Pálava a změnám krajiny se věnoval i odborně, je vypuštění minimálně dolní novomlýnské nádrže nezvratná věc.

„Nádrže se extrémně zanáší materiálem, který tam nanáší řeky. Už při povodních v roce 1997 se mluvilo o tom, že kvůli tomu je kapacita nádrží o pětinu menší než v době, kdy ji postavili, a to už je hodně dlouho. Proto je jen otázkou času, kdy objem nádrží bude třeba poloviční. A odbahnění je nereálné a hlavně neekonomické. Vždyť jen odbahnění rybníka je záležitost desítek milionů korun,“ konstatoval Miklín.

„Debata o tom, jestli stavba Nových Mlýnů byla vhodná, se měla vést v době, kdy se rozhodovalo o výstavbě,“ myslí si bioklimatolog Miroslav Trnka a dodává, že v Povodí Dyje by se našly i jiné profily, kde by bylo vhodnější nádrže postavit.

„Ale idea posílení závlahových soustav vyhrála. Pozornost by se teď měla zaměřit na kvalitu vody, která do nádrží přitéká, jak kvalitně čistíme vodu, kterou pouštíme do vodních toků ,a která následně končí v novomlýnských nádržích. Protože klimatická změna snižuje množství vody ve vodních tocích a tím zvyšuje teplotu vody a tím pádem prodlužuje období růstu sinic a řas, a které potom odčerpávají kyslík a vedou k extrémním úhynům ryb,“ upozornil Trnka

Ve chvíli, kdy už je infrastruktura postavená a zvládnutá její manipulace by zrušení nádrží žádný zásadní přínos pro společnost nemělo, uvedl dále bioklimatolog.

„Příroda by se s tím určitě vypořádala, nahradila by nivu pravděpodobně zase nějakou obdobou lesních porostů. Je pak ale otázka, jak by se v takovém prostředí dařilo uspokojovat potřeby lidí, kteří v tom místě žijí, protože existence Nových Mlýnů přináší do území ekonomické příležitosti. Změna klimatu přináší řadu výzev a úhyny ryb jsou toho symptomem. A zcela pragmaticky zrušení nádrží by do krajiny v jejich okolí více vody v měnícím se klimatu prostě nepřineslo,“ myslí si Miroslav Trnka.

Problematika Novomlýnských nádrží nemá podle zoologa Moravského zemského muzea v Brně Miroslava Šebely zcela jednoznačné pro nebo proti. Proto podle něj všechny dosavadní spory o nádržích nikdy nedospěly ke smysluplnému řešení.

„Například stavba biokoridoru ve střední nádrži je toho názorným příkladem. Nyní se vážně řeší zvednutí hladiny o 35 cm ve střední a dolní nádrži – to je přímá cesta k úrovni hladiny, kterou naprojektovali kdysi dávno ‚soudruzi‘ a naše ‚ekologicky vzdělaná‘ společnost se k tomu po x letech bez zaváhání vrací. Nádrže neměly nikdy vzniknout, to je to podstatné,“ dodává svůj pohled Šebela.

Katastrofální kvalita vody, úhyny ryb a jiných živočichů je podle něj vlastně cesta k eliminaci nádrží přírodní cestou.