Článek
Rok a půl čeká na rozhodnutí stavebního úřadu žena, která si nepřála uvést jméno, ale redakce ho zná. Na nečinnost poukazovala už na jaře, nic se ovšem nehnulo ani nyní, několik měsíců poté. Žádost žena podávala ještě podle starého stavebního zákona, který platil do konce loňského června, poté vešel v platnost Informační systém stavebního řízení (ISSŘ).
„Momentálně je situace taková, že jsme zahlceni žádostmi podanými dle starého, ale i nového stavebního zákona,“ přiznal na počátku prázdnin za úřad mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Nový územní plán
Podle něj úřad, který sjednotil stavební úřady městských částí v jeden, původně převzal od městských částí asi 8000 žádostí podle starého stavebního zákona. Z nich se většinu podařilo vyřešit do konce letošního ledna, kdy začal platit nový územní plán.
„Všechna řízení zahájená před 1. 7. 2024 a současně nedokončená ke dni nabytí účinnosti nového územního plánu byla pozastavena, protože stavební úřad měl povinnost v souladu se starým stavebním zákonem zajistit takzvaná navazující závazná stanoviska odboru územního plánování a rozvoje ověřující soulad záměrů právě s novým územním plánem,“ objasnil Poňuchálek.
Podle něj se to týká zhruba tisícovky řízení. „Aktuálně je vydáno přes 450 navazujících závazných stanovisek, asi 150 dokumentací bylo vráceno k řádnému doplnění a asi 400 dokumentací nebylo úřadu dodáno vůbec,“ uvedl Poňuchálek s tím, že všechny řádně dodané dokumentace byly vyřízené v rekordním čase, kdy průměrný čas na vyřízení nepřekročil 30 dní, naopak většina byla hotova dříve.
Dalším problémem je ale to, že stavebníci začali hojně podávat žádosti i podle nového stavebního zákona. „Těch už je kolem 6000, z nichž je vyřešena více než tisícovka. Do toho se ještě vyřizují ony žádosti dle starého stavebního zákona,“ řekl Poňuchálek.
Další náklady
Jednou z čekajících je i další žena, která rovněž nechtěla uvést jméno, ač ho redakce zná. „Podávali jsme to v listopadu a čekáme na vyjádření tři čtvrtě roku. Ani po urgencích se nic nepohnulo. Ještě nastala výměna úředníků, takže to celý proces zdržuje. Stavebníci čekají a pro mě to znamená další náklady,“ zdůraznila žena.
Podle Poňuchálka jsou významným faktorem zpoždění potíže s digitalizací stavebního řízení. „Zaměstnanci stavebních úřadů nemohli pracovat tak, jak by chtěli či potřebovali. Nadto jsou zavaleni výše zmíněnými žádostmi a pod velkým tlakem,“ upozornil Poňuchálek.
Podle něj úřad trápí i velký nedostatek kvalifikovaných lidí, kteří by zastávali funkce stavebních referentů. „Vlivem fluktuace v Brně nemáme na stavebním úřadě plný stav, stále hledáme nové zaměstnance, a to i za přispění různých benefitů. Podobná situace je dle našich informací v celé republice,“ informoval mluvčí.
Situace netěší majitele staveb, stavebníky ani architekty. „Pokud někdo řeší bytovou situaci, má rodinu a čeká rok na stavební povolení, tak je to velké zdržení,“ poznamenal architekt Martin Kareš, zakladatel Kareš Arch.
