Šéfka jihočeské agrární komory popsala megavepřín v Číně. Ve 26 patrech tam odchovají přes milion prasat

Objekt má 26 pater a ročně v něm odchovají 1,2 milionu sto třicetikilogramových prasat. Na provoz kolosu stačí jen 150 lidí.

Šťastná byla v Číně na odborné poznávací cestě. Vysvětlila, že rozsáhlý čtyřicetihektarový areál u města E- čou původně vlastnila stavební firma. Před šesti lety pak prý nešel na odbyt beton, a tak rozjeli novou společnost Modern Animal Husbandry. Do výstavby podniku živočišné prvovýroby investovali zhruba 2,4 miliardy korun. „Je to národní high tech podnik,“ upřesnila ředitelka Šťastná s tím, že se jedná o kompromis splňující jak požadavky na vysokou intenzitu a efektivitu výroby, tak na pohodu zvířat a ohleduplnost k životnímu prostředí.

„Na místě jsem nemohla uvěřit svému vlastnímu nosu a uším. Poblíž objektu žádný smrad ani hluk. A to se tam nachází pětina všech stavů prasat momentálně žijících v České republice,“ popisuje Šťastná.

Vysvětlila, že důvodem minimálního zápachu je dokonalé cirkulární odpadové hospodářství. Kejda (1 100 kubíků denně) se vedle prasečího mrakodrapu mění v bioplynové stanici na elektrickou energii a teplo. Zbytková voda se čistí a vrací do výrobního systému, pevný digestát spalují v cementárně.

Šéfka jihočeské agrární komory dále popsala, že chov prasat v mrakodrapu je v každém patře uzavřený. To znamená, že zde probíhá celý chovný cyklus – od zapuštění prasnic (1000 rodiček na patře), přes porod selat, až po výkrm do jatečné hmotnosti. V přízemních patrech se nachází centrální dispečink automatizovaného a dálkově sledovaného provozu.

V nejvyšším patře bydlí 200 plemenných kanců. „Pašíci jsou chráněni před nákazami velmi přísnými hygienickými opatřeními. Opečováváni klimatizací, sprchováním a přísunem kvalitních krmiv čínské výroby, kterého v průměru padne 2,5 kilogramů na kilogram přírůstku. Průměrný počet odchovaných selat na prasnici za rok se pohybuje kolem 23 kusů,“ konstatovala Šťastná s tím, že celý provoz zaměstnává 150 lidí. Letos v srpnu společnost plánuje tři kilometry od mega-vepřína zprovoznit vlastní masokombinát.

„Chytrý vepřín je jen malou ukázkou jiného pohledu Číňanů na potravinovou bezpečnost. Od myšlenky na jeho výstavbu do kolaudace uplynuly pouhé tři roky,“ zdůraznila Šťastná.

Posteskla si, že v České republice trvá pouhé vyřizování všech povolení pro výstavbu nebo přestavbu velkokapacitních objektů pro chov hospodářských zvířat více než pět let. „A to jsou tyto naše velkokapacitní objekty 25krát menší. Ve vepřovém mase nejsme soběstační už ani z poloviny. Jen v Jihočeském kraji poklesly stavy prasat za posledních dvacet let o osmdesát procent. Číňané staví kapacity. My úspěšně budujeme závislost,“ míní ředitelka.