Článek
Vůbec nejdražší exemplář akce – pětidukát císaře Matyáše II. z roku 1612 – stál úspěšného přihazujícího 8,1 milionu i s aukční přirážkou. Vyvolávací cena zlatého platidla činila dva miliony.
Líc mince vyobrazuje trojportrét císařů. Ten představuje zakladatele habsburského impéria Maxmiliána I., jeho vnuka Karla V. v čele španělské větve a Ferdinanda I., Matyášova přímého dědečka a zakladatele středoevropské monarchie.
„Císař Matyáš II. dal tyto mince razit, aby vyobrazením svých nejslavnějších předků upevnil vlastní panovnickou legitimitu a rodovou prestiž. Spolu s rodovým orlem na rubu tak mince sloužila jako mocná propaganda, která připomínala slavný původ Matyáše II. i celistvost a sílu celé dynastie,“ popsal Novinkám Elizej Macho, spoluzakladatel aukčního domu.
Druhou nejdražší položku události představuje stříbrný čtyřtolar císaře Ferdinanda II. z roku 1622. Ten byl vydražen za sedm milionů s tím, že jeho vyvolávací cena činila necelých 1,5 milionu korun. Třetí položkou ve výši finanční hodnoty byl čtyřtolar Matyáše II. z roku 1610, který se vydražil za cca 6,4 milionu.
Dva tlusté čtyřtolary ze stříbra císařů Matyáše II. (vlevo) a Ferdinanda II. představují naprostou mincovní raritu. Oba kusy jsou jediné známé na světě.
Obě tlusté stříbrné mince jsou každá jediná svého druhu na světě, nejsou tedy součástí žádné muzejní sbírky.
„Zajímavé je, že mince mají průměr jako běžný tolar, avšak jsou čtyřikrát tlustší. Tím pádem obsahují čtyřikrát více stříbra a měly v té době tomu úměrně vyšší hodnotu. Takový typ platidla se vyráběl jen jako reprezentační mince pro vysokou šlechtu a panovníka. Prostým lidem se prakticky neměly jak dostat do rukou,“ popsal Novinkám numismatický expert Radim Václavík.
Památka porážky Osmanů
V pořadí čtvrtým finančně nejhodnotnějším exemplářem s vyvolávací cenou tři miliony korun byla zlatá desetidukátová medaile na počest osvobození Budína (dnešní Budapešti) z roku 1686. Ta byla vydražena za skoro šest milionů korun.
„Město bylo téměř půldruhého století okupováno Osmany. Právě v roce 1686 se jej ale povedlo Habsburkům dobýt zpět. Na líci medaile sedí císař Leopold I. na triumfálním voze taženém čtyřspřežím. Za ním kráčejí zajatí Turci. Pod koly leží rozdrcený osmanský půlměsíc. Na rubu císařský orel s mečem vrhá na pevnost blesky,“ dodal Radim Václavík.
Nabízené mince pocházely ze dvou mimořádných souborů. Prvním byla sedmá část rozsáhlé sbírky sběratele Jaroslava Kokoluse, která se specializuje na ražby ze slovenské Kremnice od Rudolfa II. po Františka II. Rákócziho. Druhým klíčovým souborem byla sbírka Františka Trefance (1904–1983). Šlo o celoživotní dílo bankovního úředníka, které obsahuje pestrý a obsáhlý průřez od keltských mincí, českých středověkých denárů, brakteátů a grošů přes habsburské ražby z českých mincoven až po vzácné zahraniční mince.
Zlatá desetidukátová medaile na počest osvobození Budína z roku 1686 připomíná triumf nad Osmany a vydražila se za necelých šest milionů korun.
