Článek
„Celý profesní život se zabývám tématem traumatu, komunitní odolnosti a nejen podpory duševního zdraví, ale i zdravých vztahů ve společnosti,“ řekla v největším, Brožíkově sále vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Sama jsem absolvovala podobné typy setkání, protože mám za sebou mezinárodní výcvik v traumainformovaném přístupu. Součástí také bylo umět spolu mluvit jako komunita - tedy často v kruhu - sdílet a reflektovat,“ podotkla na setkání, kterého se zúčastnilo kolem sto padesáti lidí ve třech sálech na konci května. Po měsíci od akce přichází ohlédnutí, jak uvedl spolupořadatel Zdeněk Weber, ředitel Institutu pro léčení a prevenci traumatu.
„Naším záměrem je přinášet do společenské diskuze o společensky citlivých tématech více bezpečí, naslouchání, času a vnímání. To umožňuje zůstat spolu ve vztahu, i když zastupujeme různá stanoviska či různé příběhy. A to se na Staroměstské radnici povedlo,“ zmínil s tím, že vybraná témata akce bývají často bulvarizována a zneužívána k polarizaci, což dělá medvědí službu samotným tématům, dotčeným jedincům i skupinám.
Všichni jsou spolutvůrci
Na Staroměstské radnici začal program dopoledne setkáním většiny zájemců a všech organizátorů a průvodců ve velkém kruhu. V Brožíkově sále se tak objevilo po obvodu přes sto židlí, aby na sebe všichni viděli, to je jedno z pravidel.
„Společně totiž zkoumáme naše postoje, prožitky a příběhy s cílem hlubšího porozumění, empatie a vzájemného obohacení,“ uvedla Šárka Weberová, která spolu s manželem zastupovala jejich organizaci.
Všichni účastníci se podle ní stávají spolutvůrci kruhu díky svému vlastnímu příběhu a zkušenostem. Každé z celkem šesti dvouhodinových skupinových setkání proto mělo nejen takzvaného facilitátora kruhu, který se stará o hladký průběh, ale i odborného garanta.
V tématu „Bezpečí ve škole“ pojatém interaktivně a sebezkušenostně to byla Petra Dočkalová, která využívá moderních poznatků neurovědy a je známá díky svému projektu Terénní učitelka. Kruh facilitoval, dá se říct, že moderoval, Jan Prokopec ze Scio školy v Praze 6, kde působí jako mentor pro žáky sedmých až devátých tříd.
„Nové výzkumy ukazují, jak důležitý je pro děti pocit bezpečí – čím silněji ho vnímají, tím více mají chuť se učit, spolupracovat a růst,“ shodují se oba. Pro čtyřicet účastníků nachystali společné sdílení v kruhu na začátku i na konci, ale také rozdělování do menších skupin, kde se pracovalo s představivostí i vnímáním chyby. Následně přicházela sebereflexe, žádná suchá teorie. Pravidlem pro každý kruh tohoto typu přitom je, že vždy mluví jen jeden člověk.
Lidé si prostřednictvím transparentní kruhové komunikace osvojí dovednosti, které podporují hluboké naslouchání, vzájemný respekt a bezpečné sdílení. Tento přístup podle organizátorů vychází z poznatků o fungování nervového systému a pomáhá zůstat v klidu a otevřenosti i v situacích, kdy máme odlišné názory.
„Schopnost vytvářet spolu s dalšími lidmi živý bezpečný prostor a kontakt pro skutečnou komunikaci je svého druhu umění, na kterém dost záleží zdraví a odolnost naší společnosti. Uvidíme, jestli bude vývoj příznivý k větší svobodě, udržitelnosti a vzájemné citlivosti, nebo naopak. Jsem proto moc ráda za každou akci, která tyto kvality podporuje a rozvíjí,“ dodala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
