Článek
„Před dvěma lety nás zastavila velká voda, teď je voda malá, ale zase zima velká. I přes to už je akce tak oblíbená, že jsme museli některé zájemce o plavání odmítat,“ řekl v mrazivém počasí s výhledem na Pražský hrad Vladimír Komárek, předseda unie a organizátor setkání.
Organizátoři se snaží držet počet lidí do padesáti kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby se dobře vešli na dvě připravené lodě. Kolem tříkrálových plavců kroužily menší čluny plné novinářů a fotografů. Záchranáři byli v pohotovosti na břehu i na vodě. Podívaná neušla ani zájmu kolemjdoucích.
Pro stovky turistů na mostě byly desítky lidí v plavkách na břehu a následně ve vodě velkou atrakcí. Bylo mrazivo, ale slunečno. Připravená otužilecká cedule oznamovala teplotu vody pouhé dva stupně Celsia a vzduch měl minus pět. V minulosti už ale tři králové plavali i při venkovní teplotě minus devět, kdy voda měla jen 0,9 °C.
Samotní tři králové do chladné vody tradičně vlezli jako první. „Plavu tady už podesáté, ale jako král poprvé. S korunou to bylo jiné, protože jsme se ve vodě zastavovali u lodí na interview, nebylo to soustředění se jenom na plavání,“ řekl pak na břehu Roman Němec ze Středních Čech, který se otužuje už patnáct let.
První král se ponořil do vln ve 12.07 hodin, následován dvěma druhy a dalšími desítkami plavců. O deset minut později už stáli na suchu poblíž Muzea Karlova mostu, kde pózovali fotografům. Aby člověk zvládl podobné plavání, je potřeba se otužovat a trénovat nejpozději od podzimu minimálně dvakrát týdně.
„Trasa je pokaždé zhruba těch dvě stě metrů, plaveme od půlky mostu ke břehu, zabere mi to zhruba osm minut. Do Vltavy chodím dvakrát týdně, i když teď přes prázdniny jsem vynechala,“ řekla Martina Otřísalová, která plave osmým rokem a účastnila se tříkrálové plavby zatím pokaždé.
A jak se vybírá, kdo bude daný rok králem? „Náš nejstarší král, Zdeněk Hrdý, ten je tady pokaždé, protože tu byl při prvním ročníku, když nás bylo jenom pět. Další dva pak vybíráme podle toho, jak dopadli v loňské sezóně v českém poháru zimního plavání. Je to za odměnu,“ uvedl Komárek, který se letos neúčastnil ze zdravotních důvodů.
Na počátky tříkrálového plavání ve Vltavě zavzpomínal Zdeněk Bergman, zakladatel Muzea Karlova mostu. „V muzeu udržujeme křesťanské tradice, takže když tehdy s nápadem Vladimír Komárek přišel, byli jsme za tuto iniciativu vděční. V tento den se kdysi v době byzantské říše žehnalo řekám a obecně vodám,“ uvedl Bergman, který tady provozuje i vyhlídkové plavby a do akce zapůjčil šest lodí.
„Dnešní zajímavostí je, že jsme kvůli nízké teplotě museli letos poprvé hned ráno prolamovat ledy, aby se pak otužilci vůbec mohli dostat na břeh. Máme tu u Karlova mostu takzvaný ouplav a voda se u nás zdržuje, neproudí tedy jako dál v řece. Pár otužilců na kusy ker i narazilo, ale naštěstí se neporanili,“ dodal Bergman.
Otužování má v Čechách bohatou historii. Jako první ho zpopularizoval pražský klenotník a všestranný sportovec Alfred Nikodém, který je zároveň považován za zakladatele zimního plavání u nás. Od roku 1923 se začalo ve Vltavě plavat díky němu pravidelně.
Později vznikl z této tradice Memoriál Alfreda Nikodéma, který se každoročně koná 26. prosince u Národního divadla a který bude mít příští rok už 80. ročník. O začátcích otužování vyšla v roce 2023 při stoletém výročí kniha Mrzneme napříč Vltavou – 100 let zimního plavání od dob průkopníka Alfreda Nikodéma.
Narodil se roku 1864 v Praze a založil tradici vánočního plavání v Praze ve Vltavě ve svých 59 letech. Účastnil se jezdeckých i chodeckých závodů, v životě měl pevný řád – vstával v pět hodin ráno, cvičil a chodil do lázní. Veřejně naposledy plaval v ledové vodě po druhé světové válce ve svých 82 letech. Zemřel v roce 1949 a je pochován na Vyšehradě, kde má podle svého přání dopsáno pouze: „sportovec“.
