Článek
Ploty v lokalitě nazývané také Vackův sad letos nechali postavit vlastníci jednotlivých parcel. Jedna stavba i s pozemkem patří bývalému trojskému politikovi za TOP 09 Karlu Němečkovi, druhá firmě XALU, v níž je spolu s manželkou jednatelem poslanec SPD Jindřich Rajchl (PRO). Případem se zabývá stavební úřad Prahy 7.
Redakce oslovila majitele s dotazem, proč stavěli bez souhlasu. „My jsme si mysleli, že jde o stavbu typu přístřešek, která nepodléhá stavebnímu povolení, takže jsme ji rovnou postavili. Když se na to občané začali dotazovat, výsledkem bylo, že jde o stavbu vyžadující povolení, a tak nás úřad vyzval k dodatečnému ohlášení,“ vysvětloval situaci Karel Němeček.
Jindřich Rajchl dotaz Práva ignoroval. Jeho mluvčí už dříve Seznam Zprávám, které o případu informovaly první, sdělila: „Pan Rajchl se k této záležitosti nebude vyjadřovat, děkujeme za pochopení.“
Každá z konstrukcí má téměř 40 metrů čtverečních. „Jedná se o jednopodlažní objekt pro uskladnění zahradní techniky, sazenic, stromků a keřů. Chci zde začít pěstovat nové třešně. Ty současné jsou už staré a neplodí,“ vysvětlil Němeček.
Část místních však pojala podezření a mluví o přípravě území na budoucí výstavbu. Tu však nepovoluje současný územní plán ani nový metropolitní plán, který jej má od září nahradit. „Pro možnost výstavby bytových či administrativních objektů v tomto území by byla nutná změna územního plánu,“ řekl Matouš Hutník z Institutu plánování a rozvoje Prahy.
Salámová metoda u třešní
Kritici poukazují na takzvanou salámovou metodu. „Je dost dobře možné, že za několik let, až se bude metropolitní plán aktualizovat, někdo řekne: tady už je oploceno a stojí zde stavby, takže není problém změnu územního plánu udělat,“ uvedl Michal Kalina (Praha 8 žije a Praha Sobě), člen komise pro životní prostředí Prahy 8.
Karel Němeček to odmítá. „Já to v plánu nemám. Už jsem tam začal s výsadbou třešní a nic jiného tam nepotřebuji. Bylo to velmi zpustlé, protože od dob komunismu se o sady nikdo nestaral. Mezi třešněmi vyrostly náletové dřeviny, ty se teď kácí a vysazují se nové sazenice,“ řekl.
Podle místních ale nejde jen o sklady. „Nejde jen o dvě plechové stavby. Jde o proměnu charakteru území a o otázku, zda v nezastavitelné oblasti platí pravidla pro všechny stejně. Drátěné ploty ohraničují pozemky a oddělují je od veřejného prostoru. První sousedé už upozorňují na omezení pohybu po cestách, které byly dříve volně přístupné,“ uvedl Petr Kalla ze spolku Proti plotu.
I podle Michala Kaliny je odstraňování starých stromů velkým problémem. „Stav, který zde nastal, může zdecimovat celou lokalitu, pokud dojde k dalšímu kácení,“ uvedl člen komise pro životní prostředí.
