Článek
„Virus mutuje, je agresivnější, což vidíme i v jiných zoologických zahradách v Evropě. V našem případě se dotýká více brodivých ptáků,“ říká Novinkám kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl, který v pražské zoo působí jednatřicátým rokem.
Podle něj se v přírodě střídají roky, kdy jsou vůči viru citlivější různé skupiny ptáků. Někdy zasahuje dlouhokřídlé druhy, například racky, jindy vrubozobé, jako jsou kachny, letos především brodivé.
„Nepozorovali jsme u nich předem vůbec nic a najednou uhynuli. Tak začala ptačí chřipka u nás,“ podotýká. Až po rozšíření viru ve voliéře si chovatelé všimli i nervových příznaků. „Jsou to různé křeče, pták potom rychle hyne.“ První letošní případ potvrdila pitva, která se v zoo provádí po každém úhynu. Alarmující bylo, když po jednotlivých případech uhynuli najednou tři ptáci.
Nákaza zasáhla areál asijské laguny s pelikány a brodivými druhy. „Postihlo to pelikány kadeřavé, kteří jsou otužilí a mohou zůstávat ve venkovní expozici celoročně jako jediný z našich tří chovaných druhů. V sousední voliéře šlo o ibisy, kolpíky, kvakoše, dále o morčáky, pižmovky nebo poláky černohlavé. A pak to postihlo bažanta Edwardsova jako jediného zástupce řádu hrabavého,“ vyjmenovává kurátor.
Situaci prožívá profesně i osobně. Mnohé druhy do zoo složitě získával a roky trvalo, než se je podařilo rozmnožit. „Když vidím, jak o ně poměrně rychle přicházíme, je to dost drastické pro mě i pro chovatele, kteří k nim mají mnohdy i citový vztah - třeba k pelikánům,“ připouští.
Zoo konzultuje postup se zahraničními kolegy, především s německým ptačím parkem Weltvogelpark Walsrode, který je největší v Evropě a s pražskou zoo je srovnatelný počtem druhů i jedinců. Pražská zahrada chová zhruba 1700 ptáků ve 265 druzích.
„Musíme se samozřejmě podvolit nařízení veterinární správy a hygienické stanice, což je pro nás alfa a omega. Některá opatření ale děláme nad rámec, dobrovolně, abychom naše ptáky co nejlépe ochránili,“ pokračuje kurátor.
Chovatelé mají omezený vzájemný kontakt a častěji se převlékají, aby v pracovním oděvu neopouštěli karanténní zóny. Do ohniska nákazy vstupují pouze tři určení pracovníci v plných ochranných oblecích. Po dvou až třech hodinách práce odcházejí domů, aby nepřišli do styku s jinými ptáky. „Provozně je to složité, dokonce sem chodí obstarat ohnisko ze svého volna. Na tom je vidět ten vztah, dělají to dobrovolně,“ zdůrazňuje Vaidl.
Ochranné pomůcky se přitom využívají i mimo sezonu ptačí chřipky - například dezinfekční rohože u líhně či respirátory při úklidu u vodního ptactva. Nyní jsou rukavice samozřejmostí na každém pracovišti.
Výjimka z utracení
V minulosti vedla ptačí chřipka v Česku k likvidaci celých chovů. V případě vzácných druhů v zoo však někdy dostávají jedinci šanci. „Jako kurátor navrhuji udělení výjimky z utracení. Píšu zhodnocení druhu a daných jedinců, proč jsou důležití a proč by měli dostat šanci přežít. Na základě toho pak rozhoduje veterinární správa, jestli budou utraceni nebo ne,“ vysvětluje.