Článek
„S chovem jsme začali před rokem a půl díky čtyřem stovkám vajíček, která jsme obdrželi od kolegů z Anglie. Z těch už jsou dospělci, kteří se nyní sami rozmnožili. Jde tedy o první strašilky tohoto druhu pocházející z vajíček nakladených i vylíhnutých v Česku,“ říká odborný chovatel bezobratlých Vojtěch Víta.
Rozmnožení strašilek humřích se podle zoo dařilo v Evropě zatím právě jen v Británii. Z tamní Zoo Bristol získala pražská zahrada v srpnu 2024 první vajíčka se svolením australských úřadů, protože tento hmyz pochází původně z australského Ostrova lorda Howea.
V listopadu 2024 se pak v Praze vylíhly první nymfy, tedy nedospělé stadium hmyzu. Loni v červenci strašilky po dosažení dospělosti nakladly vajíčka. První v Praze rozmnožená strašilka se vylíhla letos 9. února a postupně ji následovalo zatím dvanáct dalších.
Nymfa je po vylíhnutí dlouhá dva centimetry a má jasně zelenou barvu, která ji maskuje na rostlinách. Jak roste, postupně mění svůj vzhled. Dospělí jedinci jsou na rozdíl od nymf aktivní v noci, a proto jim svědčí tmavá barva.
Strašilka humří se ještě před 110 lety běžně vyskytovala na Ostrově lorda Howea v jižním Pacifiku asi 700 kilometrů severovýchodně od Sydney. Roku 1918 na jeho útesech uvízl parník, z něhož unikly krysy. To byl začátek konce populace strašilek. Během dvou let z ostrova vymizela.
Až v 60. letech 20. století skupina australských dobrodruhů objevila na mořském skalisku Ballova pyramida, zhruba 20 kilometrů od Ostrova lorda Howea, mrtvolku obrovského hmyzu. Tamní existence strašilek humřích ale byla definitivně potvrzena až počátkem nového tisíciletí. Vědci objevili celkem 24 jedinců a v roce 2003 odebrali čtyři strašilky jako základ chovu v lidské péči.
