Článek
„Univerzity i firmy volají po možnostech spolupráce a jsem rád, že díky aktuálnímu rozhodnutí rady zde máme nový ucelený rámec, který na to reaguje,“ řekl ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč.
Pražští radní projednali a odsouhlasili dokument nazvaný Praha: Území s potenciálem pro inovace. Jedná se o aktuální analýzu lokalit v metropoli, které jsou perspektivní pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací. Zároveň zahrnuje území vyhodnocená jako nejvhodnější pro vznik vědecko-technických parků.
V krátkém časovém horizontu jedná o lokality Dejvice, Pelc-Tyrolka a Malešicko-hostivařská průmyslová oblast, v delším časovém horizontu mají podle materiálu největší potenciál oblasti Letňany-Kbely, Terminál Sever nebo Ruzyně.
Velmi rychlý vývoj
„Tento segment se velmi rychle vyvíjí, proto nemluvíme o jednom místě v Praze, která má potenciál být celým systémem míst. Analýza byla multikriteriální, třeba jaká je kolem doprava, školy, firmy, technická vybavenost,“ jmenoval Boháč.
Končící městský radní pro vědu a výzkum Daniel Mazur (Piráti) uvedl, že schválený materiál se stane součástí podkladů pro rozhodování budoucí garnitury. „Schválená analýza nám dává do rukou jasnou mapu, kde začít. Ať už jde o rychlé využití synergií v Dejvicích a v Pelci-Tyrolce v návaznosti na vysoké školy, nebo o strategické rozvojové plochy do budoucna, vytváříme podmínky, aby naši talentovaní vědci a inovátoři nemuseli za zázemím odcházet do zahraničí,“ uvedl Mazur.
Pro zajištění návaznosti mezi závěry analýzy a jejich praktickou realizací dokument navrhuje soubor obecných opatření, jako například vytvoření užšího pracovního týmu pro navázání spolupráce s relevantními aktéry, mezi které patří univerzity, výzkumné instituce a soukromí partneři, nebo přípravu koordinační skupiny pro rozvoj vědecko-technických parků.
Velký rozvojový potenciál mají i další lokality v Praze, ale podle Boháče nejsou vhodné pro vědeckotechnický park. „Vznikají tam jiné projekty jako bydlení v případě Palmovky nebo zástavba u budoucí stanice metra D Nové Dvory,“ doplnil. Místa, která se v budoucnu změní, jako Strahov nebo Kasárna Karlín, jsou podle něj zase komplikovaná například s ohledem na památkovou péči.
Městský radní pro oblast majetku Zdeněk Kovářík (ODS) připomněl, že první pokusy o vytvoření vědeckotechnického parku se odehrály v polovině 90. let v Praze u Chodova, kde se usídlila řada světových technologických firem, které si nakonec přetvořily místo k obrazu svému.
„Po roce 2000 byl park plánovaný na Zličíně, kde tenkrát končila ČKD Tatra a končila spolupráce se Siemensem. Nyní jsme už ve třetím kole plánování vědeckotechnického parku,“ dodal Kovářík.
