Článek
„Konečně začínáme denisovanům dávat konkrétní tvář,“ uvedla podle webu Nature Sally Wasefová, paleogenetička z Technologické univerzity v Queenslandu v australském Brisbane.
Denisované byli vědecky popsáni v roce 2010, kdy analýza DNA z kosti prstu nalezené o dva roky dříve v sibiřské Denisově jeskyni odhalila, že nepatří ani modernímu člověku (Homo sapiens), ani neandertálci. Kvůli nedostatku fosilních nálezů však zůstávali dlouho poměrně záhadným druhem.
Později začali vědci využívat k identifikaci pozůstatků denisovanů také starobylé bílkoviny. Mezi významné nálezy patří zejména téměř kompletní lebka objevená nedaleko čínského Charbinu, která rovněž přispěla k poznání jejich vzhledu.
Prohlédnout si ji můžete v příspěvku na síti X:
Also in this issue, the Denisovans, a mysterious group of ancient humans originally identified purely from DNA, finally have a face.https://t.co/96Dvn9uLE6
— New Scientist (@newscientist) June 29, 2025
Nová studie zveřejněná 21. října v odborném časopise Nature přináší poznatky o vzhledu denisovanů i o území, které obývali. Podle dosavadních nálezů žili v Asii přinejmenším před 300 000 až 45 000 lety a byli blízce příbuzní neandertálcům.
Analýza pozůstatků nalezených už před půlstoletím
Výzkumníci, které vedla Fu Čchiao-mej z Čínské akademie věd, analyzovali úlomek lebky a úlomek čelisti nalezené v letech 1976 až 1979 na archeologické lokalitě Sü-ťia-jao v severní Číně. Z obou pozůstatků získali bílkoviny a identifikovali 18 starobylých proteinů, jejichž sekvence porovnali s údaji o dalších dávných homininech a současných lidech.
Klíčovou stopou byla specifická varianta kolagenu označovaná COL1A2-996K, která byla nalezena u denisovanů, nikoli však u neandertálců nebo současných lidí. „Molekulární fylogeneze a společné morfologické znaky řadí nálezy z lokality Sü-ťia-jao, původně přiřazované k různým liniím, mezi denisovany,“ napsali autoři studie podle vědeckého serveru Phys.org.
Vědci následně úlomky změřili, vytvořili trojrozměrné počítačové modely rekonstruovaných kostí lebky a čelisti a porovnali jejich tvary s fosiliemi neandertálců, moderních lidí a dalších dávných homininů.
Výsledky ukázaly, že denisované měli nízké, poměrně ploché lebky se silnými kostmi, výraznými nadočnicovými oblouky a zploštělými obličejovými rysy. Jejich anatomie zřejmě kombinovala znaky předků homininů s charakteristikami sdílenými s neandertálci a pozdějšími lidskými druhy.