Hlavní obsah

Experti pro NPÚ potvrdili obnovu železničního mostu pod pražským Vyšehradem. Zní ale i kritika

Železniční most pod Vyšehradem z roku 1901 projde bezprecedentní proměnou. Původní plán na výstavbu zcela nové konstrukce nahradil obrat v rozhodnutí ministerstva dopravy. Most z roku 1901 zůstane zachován, ale projde kompletní rekonstrukcí. Mezinárodní pracovní skupina ustanovená Národním památkovým ústavem (NPÚ) nyní dospěla k většinovému závěru 8 ku 1, že stávající ocelová konstrukce je při zachování své památkové hodnoty technicky obnovitelná s předpokládanou životností 100 let.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Železniční most v Praze.

Článek

Podmínkou je pravidelná údržba a obnovování protikorozní ochrany. Závěry vycházejí z odborných diagnostik, vědeckých zkušeností i přímého posouzení stavu mostu a představují odborný podklad pro další rozhodování investora oprav a správce mostu, kterým je Správa železnic (SŽ).

Multioborový tým expertů tvořili přední evropští odborníci na mostní inženýrství, životnost ocelových konstrukcí, správu železniční infrastruktury, památkovou péči a industriální dědictví z České republiky, Švýcarska a Belgie. Zastoupeny byly významné technické vysoké školy, jako je ETH Zürich nebo České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze.

„Pracovní skupina doporučuje během opravy most dočasně rozebrat a přemístit na břeh. To umožní výměnu prvků bez zatížení a použití vhodnějšího nářadí a mechanizace, než by bylo možné při opravě nad řekou. A také objektivní a kvalitní posouzení jednotlivých prvků a jejich následné dokonalé očištění od koroze,“ popsala mluvčí NPÚ Blanka Černá.

Z hlediska památkové péče a v návaznosti na praktické poznatky z nedávno realizovaných obnov železničních staveb v Evropě doporučuje NPÚ zachovat původní technologický princip konstrukce – zejména primární využití nýtování jako autentické spojovací technologie a použití vysokopevnostních šroubů jako doplňkové technologie v konstrukčně odůvodněných případech.

Většina expertů současně doporučuje zachování stávajícího profilu. „Případné nutné zvýšení kapacity doporučuje většina členů pracovní skupiny řešit umístěním třetí koleje na samostatné nové konstrukci, ideálně na jižní straně mostu, v minimální vzdálenosti od stávající konstrukce,“ dodala mluvčí.

Kritika starého mostu

Nicméně Pavel Ryjáček z ČVUT v Praze – jeden ze členů devítičlenné skupiny expertů – není na „jedné lodi“ se zbylými kolegy v názoru, že stávající ocelová konstrukce je při zachování památkové hodnoty obnovitelná za tomu odpovídající finance. Podle něj bude starý most tak či tak vyžadovat řádově více peněz na údržbu a rekonstrukční cykly budou dvakrát častější, než kdyby šlo o novou mostní konstrukci.

Podle SŽ vyjde oprava a rekonstrukce historického železničního mostu na Výtoni v Praze na částku mezi 1,75 a 2 miliardami korun. Náklady na opravu starého mostu prodražuje mimo jiné nákladná sanace rozsáhlé koroze a únavových trhlin na 125 let starém materiálu.

Některým dalším mimoskupinovým expertům dokonce celá myšlenka obnovy staré konstrukce připadá neopodstatněná. „Já bych dělal nový. Opravovat ten starý nedává dost dobrý smysl, protože ten most představuje zcela obyčejnou starou konstrukci, kterých byly a ještě jsou po Evropě stovky. Žádný historický unikát to není,“ popsal dříve Novinkám uznávaný mostní expert Jan Vítek, kterého prezident Petr Pavel loni ocenil medailí Za zásluhy.

Výběr článků

Načítám