Článek
Mezi lety 2001 a 2024 se počet cizinců usídlených v Praze zvýšil ze 61 tisíc na 354 tisíc osob. Do roku 2050 by obyvatel mimo českou národnost mohlo dokonce být přes 600 tisíc. „Praha se mění v mezinárodní metropoli. Roste díky lidem ze zahraničí a bude na nich stále více závislá,“ vyvozuje dokument IPR.
„Mezinárodní obyvatelé jsou důležitou součástí pražské ekonomiky. Pracují jak ve vysoce kvalifikovaných profesích, tak v odvětvích, bez kterých by každodenní fungování města bylo obtížné — ve stavebnictví, obchodu, službách, gastronomii nebo administrativě,“ uvítal situaci Petr Hlaváček (STAN), náměstek dosluhujícího primátora a lídr vítězného uskupení voleb na pražský magistrát.
Největší skokový přírůstek nastal v roce 2022, kdy do tuzemska přišlo mnoho lidí v souvislosti s ruskou agresí a počet občanů Ukrajiny v hlavním městě vzrostl na 168 tisíc. Na konci roku 2024 představovali skoro 50 % všech zdejších cizinců. Druhá nejpočetnější skupina jsou lidé ze Slovenska s 9 %, Rusové tvoří 7 % a Vietnamci mají mezi cizinci zastoupení 4,5 %.
Podle IPR nicméně i přes nárůst čísel Praze přímo nehrozí vznik „ghett“ či nekontrolovatelný rozvoj dalších negativních jevů spojených s neschopností menšin zařadit se do většinové společnosti. Důležité je proto mimo jiné nově příchozí učit česky, aby si mohli co nejsnadněji tvořit sociální vazby s českou populací a kulturou.
Liší se uzavřeností komunit
U jednotlivých národností se projevuje různá míra oddělenosti daných komunit od české společnosti. Relativně vyšší segregace je patrná u cizinců z Vietnamu či Ruska, nižší u občanů ze Slovenska či Ukrajiny. Děje se tak často proto, že první skupiny mají odlišné pobytové či komunitní zázemí, zatímco jiné skupiny jsou více motivovány „zapouštět kořeny“.
„Většina mezinárodních obyvatel ale žije rozptýleně napříč městem a postupně se stává součástí běžného života Prahy. Přestože se mezinárodní obyvatelé v některých lokalitách koncentrují více než jinde, celková míra rezidenční segregace zůstává nízká,“ stojí v analýze s tím, že pro Prahu je důležité včas rozpoznávat případné vznikající bariéry a podporovat dostupné bydlení, služby a příležitosti k setkávání, které všem obyvatelům umožňují plnohodnotně se zapojit do života města.
Z dlouhodobého hlediska proto dle dokumentu není radno mezinárodní migraci chápat pouze jako zdroj mladé pracovní síly. „Dnešní příchozí budou v Praze postupně stárnout. Budoucí otázka proto není, jestli Praha bude mezinárodní město – Praha jím už je. Klíčovou výzvou je tuto změnu dobře řídit, tedy plánovat bydlení, školy, služby a infrastrukturu tak, aby město zůstalo funkční a soudržné pro všechny jeho obyvatele,“ dodal ředitel IPR Ondřej Boháč.
Mezinárodní obyvatelé současně podle čísel IPR přispívají k omlazování Prahy a k posílení populace v produktivním věku. Průměrný věk cizinců je přibližně 35,5 roku, zatímco celá pražská populace má v průměru téměř 42 let.
