Hlavní obsah

Zdanění církevních náhrad dělí společnost

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Otázka, zda zdanit, či nezdanit finanční náhrady, které jsou v celkové výši 59 miliard od roku 2013 postupně vypláceny církvím v rámci církevních restitucí, dělí českou společnost i politiky. S návrhem zdanění přicházejí opakovaně komunisté, podpořila je i menšinová vláda Andreje Babiše (ANO).

Foto: Foto archiv, Právo

Kostel sv. Kateřiny ve Štramberku na Novojičínsku

Článek

Komunisté chtějí dosud nevyplacené náhrady danit 19 procenty. Argumentují tím, že stát by díky zdanění mohl získat asi 380 miliónů ročně, za celou dobu vyplácení potom 11,5 miliardy. Zatím církve dostaly ze sumy 59 miliard bez zdanění 10 miliard korun.

Od roku 2014 se nesplacená část náhrady zvyšuje o inflaci, aby zůstala zachována reálná hodnota ročních splátek.

V ČR působí 1700 duchovních, jejich průměrná hrubá měsíční mzda je 19 281 korun

Spor o zdanění náhrad může ovlivnit vyjednávání o podobě budoucí vlády, protože například komunisté si podmiňují přijetím zákona o zdanění náhrad i pouhou toleranci menšinovému kabinetu Andreje Babiše. Vedle nich je pro zdanění finančních náhrad Okamurova SPD.

Pokud by se ve Sněmovně hlasovalo o zákonu, který by jedině mohl zdanění finančních náhrad prosadit, pirátští poslanci mají v této věci tzv. volnou ruku, tedy každý může hlasovat dle svého uvážení – klub nezaujal jednotné stanovisko, informovala mluvčí pirátů Karolína Sadílková.

Nejasné je stanovisko sociálních demokratů.

Proti zdanění jsou zásadně a dlouhodobě lidovci. „Odmítáme dodatečné zdanění navráceného majetku a finanční vypořádání, jak navrhuje KSČM,“ říká první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Jasný nesouhlas manifestovala i TOP 09. „Pokud je vám vyplácena dohodnutá náhrada za ukradený majetek, tak ty peníze nemohou být zdaněny. To by byla jenom další krádež,“ argumentuje předseda poslaneckého klubu Miroslav Kalousek. Ani u ostatních pravicových stran iniciativa komunistů nenachází odezvu ani podporu.

Rozpočet římskokatolické církve v roce 2016
Příjmy
Výnosy z vlastního hospodaření1,402 miliardy Kč
Splátka náhrady za nevydaný majetek1,301 miliardy Kč
Státní příspěvek na činnost církve848 miliónů Kč
Dary a kostelní sbírky806 miliónů Kč
Dotace, pojistné666 miliónů Kč
Náklady
Hlavní služební činnost, mzdy zaměstnanců2,615 miliardy Kč
Společensky prospěšné aktivity (vzdělávání, soc. projekty, kulturní dědictví)903 miliónů Kč
Investice do hospodářských aktivit1,098 miliardy Kč
Finanční investice176 miliónů Kč
Na všech daních bylo odvedeno114 miliónů Kč
Římskokatolická církev zřizuje 60 škol, dalších 39 škol zřizují řády a kongregace. Církevní charity registrovaly předloni 135 000 klientů a zaměstnávaly 7800 osob. Římskokatolická církev spravuje více než 7000 kostelů a kaplí, na jejichž údržbu bylo předloni vynaloženo 704 miliónů korun. Církev hospodaří na 150 tisících hektarech zemědělské a lesní půdy. V ČR působí 1700 duchovních, průměrná hrubá měsíční mzda je 19 281 korun.

Církve se budou bránit

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) sice poukazuje na to, že náhrady převyšují hodnotu kompenzovaného majetku (zejména pozemků), ale ani řady ministrů za ANO nejsou jednotné. „Myslím, že bychom se neměli k věcem, které jsou jednou schválené, vracet,“ říká ministr kultury Ilja Šmíd.

Podle církevních kruhů je celý návrh i záměr zákona absurdní, porušuje platné normy, a pokud bude schválen, definitivní slovo může mít až Ústavní soud.

Pro Českou biskupskou konferenci jsou podle vyjádření mluvčího Stanislava Přibyla restituce vyřízenou záležitostí, o níž nemá smysl vést nadále diskusi. Majetkové vyrovnání je podle něj pro stát výhodné a domněnky o nadhodnocení finanční náhrady se nepotvrdily.

Rozpačití z návrhu komunistů jsou také mnozí právníci. Poukazují zejména na to, že 59 miliónů představuje formu finanční náhrady. Finanční náhrada podle nynějšího zákona o daních z příjmů není předmětem daně a není jím ani příjem z bezúplatného nabytí majetku v rámci restitucí.

Finanční náhrady církvím, ale i příspěvky na provoz církve vyplácí ministerstvo kultury. Každoročně jde na platy duchovních spolu s restituční splátkou přes tři miliardy korun. Státní příspěvek na činnost církví se ale současně snižuje od doby přijetí zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi ročně o pět procent. Jeho vyplácení skončí v roce 2030 – a nastane tak odluka církve od státu.

Církvím se vydává majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun a dále jim má být během 30 let postupně vyplaceno zmíněných 59 miliard korun jako náhrada za majetek, jenž z různých důvodů nebude vrácen.

Anketa

Je podle vás správné dodatečně měnit podmínky církevních restitucí, když už byly jednou dohodnuty a schváleny?
Ano
71,5 %
Ne
28,5 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 8195 čtenářů.

Reklama

Výběr článků

Načítám