Hlavní obsah

Zástupce velitele URNA sloužil u červených baretů

Právo, David Hluštík

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Současný druhý muž elitní policejní jednotky, Útvaru rychlého nasazení (URNA), Vítězslav Kresta, sloužil do roku 1989 u jiného speciálního útvaru, takzvaných červených baretů. Ty patřily do organizační struktury tehdejší StB.

Foto: Lenka Žáčková

Sobota v pohybu s Hankou Kynychovou

Článek

Některým lidem z Krestova okolí to je krajně proti mysli. Proto se rozhodli - i když anonymně - na tuto skutečnost upozornit. Právo zjistilo, že jejich informace se zakládají na pravdě.

Podle ministerstva vnitra i policejního prezidia nicméně nemá důstojníkova minulost vliv na jeho současné postavení. Červené barety přitom neblaze prosluly zejména 17. listopadu 1989 mimořádně brutálním útokem proti studentům v Praze na Národní třídě.

Sloužil za všech ministrů vnitra po listopadu

Pro Krestu samotného to je historie. "U zásahu jsem nebyl," říká. Podle něj byli všichni tehdejší účastníci zásahu vyšetřováni, případně odsouzeni. "Nechci se v žádném případě obhajovat. Pokud by ale v mé minulosti byl nějaký problém, tak by mě do funkce zástupce ředitele v roce 1990 nejmenovali," poznamenal. Jeho bezúhonnost podle něj dokládá i fakt, že sloužil za všech polistopadových ministrů vnitra.

"Je to patnáct let zpátky. To je historie, která je pro mě bezpředmětná. Ohánět se morálkou je pochybné," vysvětlil svůj postoj Kresta. Dobře ale rozumí tomu, že některým lidem je trnem v oku. A to i z vlastního útvaru. "Jsou zapšklí," vysvětluje si to.

Příslušníci útvaru prosluli brutalitou

Kresta vystudoval fakultu StB VŠ SNB. Příslušníkem Odboru zvláštního určení (OZU) byl v letech 1980 až 1989. Naposledy byl zařazen jako vedoucí starší referent specialista. Útvar mohl být podle dokumentů z 80. let použit i při "mimořádných opatřeních", která byla vyhlašována, jestliže měl tehdejší režim obavy z demonstrací. Nesměl ale vystupovat jako součást pořádkových jednotek určených k jejich likvidaci.

Přesto však v roce 1989 červené barety proti demonstrantům zasahovaly. Během demonstrací 21. října vybírali jejich příslušníci z davu hlavní iniciátory protestů a předávali je k potrestání. Soustředili se především na ty, kteří se pokoušeli vyfotit zásah příslušníků SNB. Znehodnocovali jim filmy a ničili fotoaparáty. Podobně zasahovali i během protestů o měsíc později.

Vrcholem bylo nasazení příslušníků OZU pro studentské demonstraci 17. listopadu. "Na rozdíl od předchozích zásahů, kdy působili v civilním oblečení, vystupovali ve výcvikovém stejnokroji doplněném červeným baretem," říká Petr Cajthaml z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Podle něj byl zásah několika desítek příslušníků mimořádně brutální. "Svojí agresivitou překvapili i přítomné příslušníky StB," poznamenal.

Bublan nechal Krestu prověřit

Ministr vnitra František Bublan na popud Práva nechal policejního důstojníka prověřit pracovníky bezpečnostního odboru ministerstva vnitra. "Podle jejich závěrů splňuje podmínky, za který získal potřebné lustrační osvědčení," řekla mluvčí ministerstva Radka Kovářová. Podle ní se Bublan na Krestu informoval i u jeho přímého nadřízeného a byl ujištěn, že se jedná o výkonného odborníka.

"Pan ministr chápe, že minulost policisty může být sporná. Ovšem zároveň se domnívá, že je nemorální, aby byl po patnácti letech, kdy se dokázal změnit a přizpůsobit, za to nějakým způsobem řešen," reprodukovala Bublanův názor Kovářová.

Podobný názor má i policejní prezident Jiří Kolář. "Konkrétní podrobnosti neznám. Byl ale určitě podroben prověrkám. Pakliže slouží dál, tak nemohl mít v minulosti škraloup," uvedl Kolář a dodal. "Jestliže není v kolizi, nedovedu si představit, že by dnes měla jeho minulost vliv na personální důsledky."

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám