Hlavní obsah

Zákaz sociálních sítí dětem do 15 let? Rodiče jsou pro

Téměř 80 procent rodičů dětí od 6 do 17 let souhlasí se zapovězením přístupu na sociální sítě dětem mladším 15 let, vyplynulo z průzkumu agentury STEM/MARK pro Unicef. Regulaci podle věku by se nebránily ani samotné děti, ovšem pokud by se jich samotných už netýkala. K rychlému omezení sociálních sítí vyzval předseda Národního ústavu pro duševní zdraví Jiří Horáček. Dětský ombudsman Martin Beneš je naopak proti plošnému zákazu.

Foto: Shutterstock

Odborníci spojují užívání sociálních sítí se zhoršujícím se duševním zdravím dětí a mladých lidí. Ilustrační foto

Článek

„Naprostá většina rodičů dětí ve věku 6 až 17 let souhlasí s plošným zákazem sociálních sítí do 15 let. Jen 12 procent rodičů bylo proti a zbylých devět procent nemá vyhraněný názor,“ uvedl v pondělí na tiskové konferenci analytik agentury STEM/MARK Radek Pileček.

Průzkum mezi 729 rodiči mimo jiné ukázal, že zákaz podporují častěji matky než otcové a častěji po něm volají rodiny, jejichž děti se sítě negativně dotkly. „Častěji se zákazem sociálních sítí souhlasí rodiny, které zaznamenaly psychické problémy u svých dětí. Vidí, že digitální prostředí nepřispívá jejich duševní pohodě,“ vysvětlil Pileček.

Organizace Unicef se na případný zákaz zeptala i samotných dětí ve věku od 9 do 17 let. Téměř třetina z nich by sítě omezila do 13 let a necelá čtvrtina by je povolila až od 16 let. Bez omezení by sítě ponechalo 14 procent.

„Překvapilo nás, že samotné děti by se zákazem souhlasily. Má to však jedno velké ‚ale‘. Děti říkají, že by bylo dobré je omezit, ale samy pro sebe by je nechaly přístupné. Čtrnáctileté děti řekly, že chtějí hranici od 13 let a šestnáctileté by to také omezily pro mladší, než jsou ony,“ popsala výkonná ředitelka Unicef v České republice Pavla Gomba.

Téměř dvě třetiny dětí také uvedly, že tráví na sociálních sítích více času, než by chtěly. „I samotné děti vnímají, že koukat na sítě do tří do rána není úplně dobré,“ doplnila Gomba.

O zákazu sociálních sítí pro děti mluvil letos v únoru premiér Andrej Babiš (ANO), odvolával se při tom na tvrzení odborníků o jejich škodlivosti. Česko by podle něj mělo postupovat podobně jako Francie, která zákaz chystá od letošního září. Stejného názoru je i předseda Národního ústavu pro duševní zdraví Jiří Horáček, který vítá, že politici mají vůli se problému věnovat.

Odborníci se neshodnou

„Důkazy o tom, že sociální sítě přispívají k duševním obtížím dětí, jsou jasné. Musíme začít nějakým způsobem regulovat digitální svět. Mladí lidé a děti tahají za kratší konec a nemohou ustát tlak technologií,“ uvedl Horáček s tím, že zároveň je potřeba budovat i odolnost vůči těmto vlivům.

Klíčová bude podle něj rychlost, s jakou stát a úřady zasáhnou. Některá opatření, například mechanismy ověřování věku uživatelů, ale musí nejprve vyřešit Evropská unie jako celek.

„Některé věci nemohou přijít odjinud než z Unie, ale změny jdou pomalu a děti trpí dnes. Páchají sebevraždy už dnes. Proto musíme začít rychle a pak opatření dál upravovat. Už do tří týdnů by mohlo ministerstvo školství doporučit ředitelům základních škol zakázat používání mobilů dětem do 15 let,“ nastínil. Resort školství přitom už metodiku, která školám pomáhá nastavit pravidla používání mobilů či jejich úplný zákaz, poskytl.

Proti se postavil dětský ochránce práv Martin Beneš, který varoval, že plošný zákaz běžných sociálních sítí, jako Facebook, WhatsApp, Instagram a další, by mohl děti motivovat k přesunu do temnější části internetu.

„Zákaz sociálních sítí by měl převážně negativní vliv. Došlo by k tomu, že děti by se stáhly z regulovatelných platforem, na které můžeme dohlédnout. Prosím, neuvažujme o hloupých řešeních a hloupých zákazech a hloupých regulacích,“ vyzval.

Související témata:
Jiří Horáček
Martin Beneš

Výběr článků

Načítám