Článek
„Zájem o asistovanou reprodukci spíše klesá, což je dáno celospolečensky nižším zájmem o to mít děti,“ vysvětluje předseda Sekce asistované reprodukce v České gynekologicko-porodnické společnosti Štěpán Machač. Oproti přirozeným početím ale není propad znát.
Loni se narodilo v Česku 78 tisíc dětí. Během tří let se porodnost propadala o pětinu. Částečně i proto, že se mladé páry pro první dítě rozhodují až po třicítce a tisícům z nich se to nedaří.
Po dlouhodobě neúspěšných pokusech zkusí umělé oplodnění. Za posledních deset let se díky němu narodilo bezmála 50 tisíc dětí, jen loni to bylo pět tisíc.
„Jedinou skupinou, která má neklesající zájem o reprodukci, jsou kategorie nad 40 let, kde je pochopitelněji již větší podíl žen s chronickými zdravotními problémy a kde je současně úspěšnost otěhotnění s vlastními vajíčky silně redukována,“ vysvětluje lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda Kateřina Veselá.
Největší šanci na otěhotnění při umělém oplodnění mají páry, v nichž je oběma nejvýše 35 let. Data ale jasně ukazují, že v tu dobu mnozí teprve na reprodukční kliniku přicházejí. Průměrný věk žen, které podstoupily umělé oplodnění a narodilo se jim první dítě, vyšplhal už na 35 let, zatímco ženy bez zdravotních obtíží poprvé přirozeně otěhotní průměrně v 29 letech.
„Páry dost často chybují v odkládání léčby a neuvědomují si, jak velkou roli hraje časový faktor. Pokud je ženě nad 33 let, vyšetření a léčbu by pár odkládat již rozhodně neměl,“ zdůrazňuje Veselá.
Má to ale i praktické důvody. Zdravotní pojišťovny ženám po čtyřicítce na mimotělní oplodnění (IVF) nebo inseminaci (IUI) navzdory doporučení od gynekologa nepřispívají. Neznamená to, že by si mladší ženy nic neplatily, ale výdaje v řádu desítek až stovek tisíc jim klesnou leckde na polovinu.
Například moderátorka Lucie Ptáčková, která po IVF otěhotněla a dělá o tom osvětu, dala za léčbu 350 tisíc korun a další stovky tisíc podle jejích slov hradila pojišťovna.
Pojišťovny péči zpravidla hradí ženám od 22 (v některých případech od 18 let) do 39 let včetně. Nárok na příspěvek ale mají jen ty, které mají partnera. „Umělé oplodnění lze provést ženě v jejím plodném věku, pokud její věk nepřekročil 49 let, a to na základě písemné žádosti ženy a muže, kteří tuto zdravotní službu hodlají podstoupit společně (tzv. neplodný pár),“ vysvětlila mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Inseminaci neboli zavedení spermií do dělohy, kryje pojištění šestkrát za život ženy. V případě IVF jsou hrazeny v základu tři cykly s přenosem embrya, pokud by u prvních dvou nedošlo k přenosu, tak ještě čtvrtý cyklus. Přikoupit se dají i různé nadstandardní služby.
Na léčbu neplodnosti se v Česku specializuje 48 klinik, většina je soukromá, ale zpravidla mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami.