„Žádní zastánci Cyrila Svobody nejsme.“ Lidovci budou rozhodovat o jeho budoucnosti ve straně

„Nejsem v rámci KDU-ČSL ani v nejmenším zastáncem Cyrila Svobody. Vadí mi jeho fotky, kde sedí u jednoho stolu s Putinem, i jeho spolupráce s Ruskem placenými propagandistickými weby,“ řekl Novinkám první místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. Podobně se vyjádřil i šéf poslaneckého klubu lidovců a člen desetičlenného předsednictva Aleš Dufek.

Předsednictvo KDU-ČSL se chystá probrat návrh na vyloučení Svobody v úterý dopoledne. Vyloučit ho ale může až celostátní výbor.

„Na předsednictvu budeme nejspíš hovořit o důvodech pro takový krok, ale rozhodnutí zcela jistě nepadne. Není v jeho kompetenci,“ upozornil poslanec a člen předsednictva Tom Philipp.

Europoslanec a člen předsednictva Tomáš Zdechovský Novinkám řekl, že si Hladíkův návrh vyslechne. Chtěl by ale znát i názor Cyrila Svobody. „Osobně by mě zajímalo jeho vysvětlení, proč některé věci dělá,“ uvedl.

Svoboda ale na úterní jednání pozván nebyl. „Nikdo mi nevolal, neposlal SMS, nic. Pokud by nebyli aktivní novináři, o ničem netuším,“ řekl v pondělí odpoledne.

Podle něj ani žádný důvod k vyloučení není. „Netuším, co mám vysvětlovat, protože vůbec žádný důvod k vyloučení není. Mám bujnou fantazii a jediný důvod mě nenapadá. To, že to říká pan Hladík, ještě neznamená, že důvod je. Ale popovídat si o tom samozřejmě můžeme,“ připustil.

Hladík v neděli na ČT řekl, že dlouhodobě nepovažuje Svobodu vnitřně za lidovce. „Jeho názory, směřování a vyjadřování se v médiích neodpovídá politice lidovců a očekával bych, že nebude členem naší strany,“ řekl. Postoje expředsedy vnímá jako proruské.

Svoboda je totiž jedním z několika českých politiků, kteří poskytli rozhovor webu Voice of Europe. Podle zjištění Bezpečnostní informační služby jej provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby. Figurovat měl web ve zprostředkování peněz evropským politikům z Ruska.

Pokud by kauza pokračovala až na jednání celorepublikového výboru KDU-ČSL, Svoboda by tam měl být pozván k vysvětlení. Až potom by mělo vedení strany hlasovat o jeho vyloučení.

Členové lidoveckého předsednictva ale zároveň kritizují, že Hladík o svém plánu nejprve mluvil v médiích. „Mrzí mě, že jsem se o návrhu na vyloučení opět dozvěděl z médií,“ upozornil Dufek.

„Jsem přesvědčen, že důležitá personální rozhodnutí mají být nejdříve vykomunikována uvnitř strany. V tomto ohledu považuji výrok Petra Hladíka za nešťastný,“ souhlasil Bartošek.

„Jako právník mám problém i s tím, že vlastně obsah inkriminovaného rozhovoru ani neznám, navíc se Cyril Svoboda brání, že o provozovateli webu nevěděl. A ani nemohu říct, že nemám rád vylučování za projevený názor,“ dodal Dufek.

V čele lidovců byl Svoboda mezi roky 2001 a 2003, poté znovu v letech 2009 až 2010.