Článek
„Diskutovali jsme více než půl hodiny. Hovořili jsme jak o základním, tak aplikovaném výzkumu. Mluvili jsme o tom, jak by měl aplikovaný výzkum podporovat naši hospodářskou situaci,” přiblížila po schůzce Langšádlová.
Jako první úkol po svém případném jmenování bude podle Langšádlové udržet rozpočet pro oblast vědy a výzkumu. „To je rozpočet pro naši buducnost,” řekla.
S prezidentem Zemanem také mluvili o vztazích s Izraelem. Pravděpodobná budoucí ministryně doufá, že se ještě více podaří utužit vztahy s touto zemí v oblasti vědy a výzkumu.
Budou se stavět desítky kilometrů dálnic ročně, řekl po jednání se Zemanem Kupka
Mezi priority poslankyně Langšádlové patří podpora a motivace mladých vědců. Už dříve uvedla, že je důležité, aby se poté, co stráví část akademické kariéry v zahraničí, vraceli zpátky do Česka. Inspirací v této otázce je pro Langšádlovou právě Izrael, který výrazně podporuje své mladé vědce, aby se vrátili ze zahraničních pobytů zpět.
Podle kandidátky na ministryni bez portfeje je také třeba snížit byrokracii a udržet výdaje na výzkum a vývoj ve výši dvou procent HDP. Loni byl podíl těchto výdajů 1,99 procenta HDP.
Protože měl Zeman pozitivní test na koronavirus, byl při rozhovoru s kandidátkou ve vitríně z plexiskla, již využil i při dřívějších setkáních.
Cyklus schůzek prezidenta s kandidáty na členy nové vlády by měl skončit v pátek 10. prosince. Dosud Zemana v Lánech navštívilo devět navržených členů a členek budoucího kabinetu.
Prezident Miloš Zeman přijal kandidátku na funkci ministryně pro vědu a výzkum Helenu Langšádlovou.
Někteří právníci a politologové poukazují na to, že pohovory prezidenta s kandidáty na ministerské funkce nemají oporu v Ústavě ČR.
Kritici považují cyklus schůzek za průtahy při jmenování nové vlády v době, kdy se Česko potýká se silnou vlnou covidové epidemie a zdražováním. Pět stran uzavřelo koaliční dohodu 8. listopadu.
Helena Langšádlová (TOP 09)