Článek
Zatímco ještě v roce 2009 se nejsilnější pravicová strana mohla pyšnit zhruba 33 tisíci členy, o tři roky později už jich má o celých devět tisíc méně: počítadlo na webových stránkách ukazuje 24 506 členů.
Občanským demokratům znatelně dýchají na záda jejich političtí soupeři z ČSSD: ti k 1. dubnu vykázali 23 802 členů, tedy jen o pár stovek méně. Ale i sociálním demokratům se v posledních letech členská základna spíše tenčí, ne však tak rapidně jako ODS.
Úbytek členů si v dřívějších letech ODS vykládala změnou pravidel při nabírání nových členů a zbavení se černých duší, které do strany v některých regionech účelově nabrali tzv. velrybáři.
Nechce se však věřit, že by černých duší byly tisíce. Proto se někteří představitelé občanských demokratů dnes uchylují k teorii, kterou podporují i politologové: že stranická politika přestává být pro lidi zajímavá.
„Ten posun je všude. Tabulky ukazují poklesy členské základny tradičních stran například i ve Velké Británii. Být členem politické strany už zkrátka tolik netáhne, jako například v době po revoluci v roce 1989,“ řekla Právu první místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová.
Šťastný: Odcházejí ti, o nichž jsme neslyšeli
Podle ní nemá razantní úbytek členů ODS se současným stavem a politikou strany nic společného.
Pražského poslance Borise Šťastného úbytek členů neznepokojuje. „Nezaznamenal jsem, že by nám až na výjimky ubývali ti pracovití, aktivní, s názorem, kteří se podílejí na vnitrostranické práci, třeba i v rámci volebních kampaní. Pokud nějací členové odcházejí, jsou to většinou lidé, o kterých jsme nikdy neslyšeli. Takhle to aspoň vnímám ve své oblasti,“ sdělil Právu Šťastný.
Na znechucení lidí stranickou politikou v ČR poukazuje například politoložka Vladimíra Dvořáková. „Velké strany mají už tak špatnou pověst, že s nimi lidé nechtějí být spojováni,“ míní.
Podle ní už totiž velké strany nejsou perspektivní pro ty lidi, kteří by to s politickou kariérou mysleli vážně. „Struktura velkých stran nedává velkou šanci k postupu, hlavně mladším lidem. Oni vnímají, že strany jsou zablokované, že stále větší vliv mají velrybáři a kmotři,“ řekla.
S masivním úbytkem se potýkají i Věci veřejné: po krizi jim ze dvou tisícovek zůstalo pouhých 800 členů. TOP 09 jich má přibližně 4500, členský příspěvek museli zaplatit do konce dubna. Podle místopředsedkyně strany Heleny Langšádlové však někteří členové zaplatit zapomněli z toho důvodu, že poslední příspěvek platili před třemi měsíci. „Budeme je obesílat doporučeným dopisem,“ řekla Právu Langšádlová.