Článek
V žalobě podle zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci žádala čtveřice dohromady 6,85 miliónu korun. Pod žalobu se podepsala jednak žena, která od roku 1995 žila s novým partnerem, avšak soudy její předchozí manželství rozvedly pravomocně až v roce 2006. Nemohla tak uzavřít svazek s novým životním partnerem.
Dalším ze čtveřice žalobců je právě nový partner, dále dítě z původního manželství, které mělo dlouho nevyřešenou péči, a dítě z nového vztahu. Kvůli dlouhým soudním tahanicím totiž mělo dlouho na matrice zapsaného jako otce původního matčina manžela, a nikoli svého biologického rodiče.
ÚS konkrétně v nálezu hovoří o extrémním nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními. "Odvolací soud se tím dopustil nepřípustné svévole zakládající porušení práva na spravedlivý proces," stojí v nálezu. Soud tak nepředjímá výsledek sporu, nyní už by ale žaloba neměla být hodnocena jako opožděná.
Za dvacetiletý spor vysoudil přes půl miliónu
V podobném sporu žaloval Česko také bývalý vítěz tenisového Wimbledonu Jan Kodeš. Od státu nakonec dostane 530 tisíc korun za nepřiměřeně dlouhé soudní vypořádání majetku po rozvodu. V odvolacím řízení o tom nedávno rozhodl pražský městský soud. Kodeš v žalobě poukazoval na to, že se původní řízení vleklo téměř 20 let a že jeho nemovitý majetek za tu dobu prudce změnil hodnotu, což se nakonec projevilo i ve výši podílu, který musel vyplatit exmanželce. Celkově Kodeš vysoudil zhruba 780 000 korun, přičemž požadoval 8,4 miliónu.
Kodeše se loni taktéž zastal ÚS. Uvedl tehdy, že při vyčíslení náhrady nemajetkové újmy je v obdobných případech nutné přihlížet nejen ke kritériím, která vyjmenovává zákon, ale i k dalším relevantním okolnostem. V tenistově případě je takovou okolností mimořádná doba – konkrétně 90. léta minulého století, kdy trh s nemovitostmi procházel po pádu totality bouřlivými změnami.