Článek
„Pokračují zábory zemědělské půdy a dochází k fragmentaci krajiny. V letech 2000–2013 se zvýšil rozsah zastavěných a ostatních ploch o 3,5 procenta (28,7 tisíc hektarů) a ty tak překročily už 10 procent území republiky,“ konstatuje v nejnovější zprávě o stavu našeho životního prostředí za rok 2013 ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Jen loni bylo podle zprávy zabráno 2,9 tisíce hektarů orné půdy.
Na bývalých polích většinou rostou obří skladové haly. Nárůst jejich plochy je v posledních třech letech raketový. V přepočtu na jeden den se v ČR zastaví nebo rozhodne o zastavění plocha odpovídající zhruba dvou fotbalovým hřištím.
„Za 10 let nebudu mít kde zasít“
„Ještě deset let a nebudu mít kde zasévat a sklízet. Polovinu ploch mám pronajatých a je zde očividný tlak na výstavbu dalších skladů a rozšiřování silnic kvůli narůstající kamiónové dopravě. Zemědělské produkty dovážíme ze zahraničí, i když jsme byli soběstační, a místo toho si zemi zabetonujeme velkosklady,“ řekl Právu pan Josef, pětačtyřicetiletý zemědělec z Prahy Horních Počernic, hospodařící v blízkých Satalicích.
V tomto severovýchodním okraji Prahy je naplno vidět, do jakého začarovaného kruhu se země dostává. Na jednu stranu ekonomicky výstavbu potřebuje, ale na druhou začíná být už problém v tom, kam to všechno vměstnat.
Právě v Horních Počernicích je totiž největší skladový areál v Česku s 320 000 m2 logistických a výrobních ploch. A rozrůstá se ještě dál, směrem k bytové výstavbě. Přibývají další vykolíkované parcely v polích.
Jenže už nyní zjevně stávající silnice nestačí náporu nákladní i osobní dopravy, kterou na sebe sklady váží. I když se jedná o okraj hlavního města, tvoří se zde obří kolony jako v centru.
Do toho se i v této lokalitě řeší, kam vlastně umístit pokračování obchvatu Prahy, zda blíže nebo dál od centra. Jedno mají obě varianty společné: obří silnice vždy někomu změní jeho donedávna klidné bydlení. Jenže bez širokých silnic a nájezdů už to dnes nejde.
Nejde už jen o živočichy
Ministerstvo životního prostředí ve své zprávě zdůraznilo, že značná zastavěnost a fragmentace krajiny ohrožuje zejména živočichy, s tím, že „mají menší možnost migrovat, přijímat potravu a rozmnožovat se“.
Jenže, jak je patrné, velké tempo výstavby komerčních prostor v malém Česku už zmenšuje prostor pro život samotným lidem. Zájem investorů o nové sklady ale trvá.
Zatímco podle nadnárodní poradenské společnosti DTZ bylo v roce 2011 v Česku k dispozici 3,62 miliónu m2 moderních skladových ploch, následující rok se už nabízely více než čtyři milióny m2 a loni přibylo dalšího půl miliónu m2.
„Rok 2013 byl z pohledu nové výstavby hal a logistických areálů a objemu pronajatých prostor rekordní,“ potvrdil Martin Šumera z DTZ.
V souvislosti s výstavbou se budují nové silnice, které krajinu dále kouskují.
„Proces fragmentace krajiny nadále pokračuje. Za období 2000–2010 klesla rozloha nefragmentované krajiny o 5,2 procenta a v roce 2010 tvořila 63,4 % celkové rozlohy ČR,“ dodalo ve zprávě MŽP.
Zbývající ornou půdu zase ničí eroze. Vodní erozí je ohroženo 36 procent zemědělské půdy a větrnou erozí 18,4 procenta. „Na většině ploch erozí ohrožených půd se neprovádí systematická ochrana, která by omezovala jejich ztráty,“ uvedlo MŽP.