Článek
Choulostivý druh z Amazonské nížiny se pyšní proporčně nejdelšími zuby mezi nejedovatými hady. Samec se jmenuje Uatuma a samice Coari. Fascinující je podle chovatelů také jeho podoba s obyvatelkou sousední expozice, s nepříbuznou krajtou zelenou, která pochází z opačného konce světa.
„Oba druhy dělí 70 milionů let samostatného vývoje, přesto jsou si podobní nejen vzhledem, ale i způsobem života. Adaptace na téměř stejné prostředí či potravu způsobila takřka totožný vývoj. Tento jev nazýváme konvergentní evolucí a v různých mírách je patrný i u dalších zvířat: např. u pásovců a luskounů nebo našich ježků a australských ježur,“ vysvětluje chovatel plazů Vojtěch Víta.
Psohlavec Batesův je novým přírůstkem do hadí kolekce pražské zoo. V evropském chovu je jen velmi omezené množství jedinců a současně mnoho zájemců o jeho chov. O to cennější je získání mladého páru.
Praha získala mladý pár od zkušeného herpetologa. „Jde o stromový druh hada, takže návštěvníci naši dvojici naleznou zcela jistě ve větvích v horní části expozice,“ upozornil.
Své bizarní jméno získali psohlavci od slavného švédského přírodovědce Carla Linného, tvůrce tradičního botanického a zoologického názvosloví. Na základě tvaru hlavy a tesáků, které připomínají ty psí, nazval prvního popsaného psohlavce druhovým názvem caninus (= psí), což později přešlo do českého rodového názvu.
Podoba s krajtou zelenou (napravo) je pozoruhodná. Podobný je nejen vzhled nebo prostředí, které obývají, ale i způsob života, a dokonce i typická elipsovitá odpočívací poloha.
Druhový název Batesův zase dostal tento atraktivní druh na počest britského biologa Henryho W. Batese, který jako první upozornil na mimikry nejedovatých živočichů, kteří svým vzhledem připomínají jedovaté druhy, aby odradili nepřátele. I psohlavec Batesův je toho dobrým příkladem. Svým vzhledem totiž napodobuje jedovatého křovináře Bothrops bilineatus.
U popelnic v Brně našli 1,5 metru dlouhého hroznýše
