Hlavní obsah

Vyjít s platy bez melouchů nejde, tvrdí muzikanti

Právo, Jiří Mach

Mizerné mzdy a roztříštěná pracovní doba vedou k tomu, že mnozí hudebníci zejména v regionech si bokem přivydělávají. Nejčastěji se uchytávají v základních uměleckých školách, ale mnohdy i zcela mimo obor.

Foto: archiv Pravo, Právo

Ilustrační foto

Článek

Podle tabulek ministerstva kultury pobírají měsíčně hudebníci, zpěváci a skladatelé v průměru 35 491 korun hrubého. Ovšem většina má tuto částku takřka za astronomickou.

Bez přivýdělku by byli hudebníci často na sociálce
Jiří Dokoupil, odborář

„To jsou zkreslená čísla. Pokud ministerstvo kultury vydává informace o platech, tak povětšinou o platech svého resortu. Pod ním je zřizováno asi 10 procent příspěvkových organizací, zbytek orchestrů, divadel apod. je zřizován městy a kraji,“ řekl Právu odborář Jiří Dokoupil, prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR.

Průměr navyšuje Česká filharmonie

Podle něj navíc i ukazatel průměrné mzdy v resortu navyšuje Česká filharmonie, kde průměrný plat je okolo 50 tisíc. „To je samo o sobě pozitivní rarita v oboru. Ale například v Národním divadle toho zdaleka nedosahují,“ uvedl.

Samosprávy však podle Dokoupila nedostávají na platy dostatečné prostředky, tak se drží především základních platových tarifů a na odměny už moc nezbývá. „Proto je rozdíl mezi Prahou a regiony extrémní,“ dodal.

Například houslistka filharmonického orchestru z krajského města na Moravě pracuje na půl úvazku za 10 tisíc čistého. „Pokud nejsi sólista, tak máš něco kolem 20 tisíc čistého. Pro ženskou, není-li samoživitelka, to není existenční problém, ale chlapi se musí otáčet,“ popsala Právu.

Sama chodí učit do ZUŠ, kde má až o třetinu vyšší plat. Řada kolegů k tomu přistupuje stejně, byť pracují na plný úvazek. Ten většinou zahrnuje dopolední zkoušky, individuální cvičení, občas večerní koncerty a představení. O odpolednech se nabízí uvolněný čas pro výuku v ZŠ.

Orchestr PKF řeší s Prahou a ministerstvem, jak nahradit turné, které Čína zrušila

Domácí

„Všichni buď někde učí, nebo létají různě po kšeftech – dechaři po funusech, šmidloni (smyčcaři) po cimbálkách,“ přiblížila. Ale jsou i takoví, kteří jezdí po republice s kloboukem a své umění prodávají po ulicích, čímž si pár tisícovek k dobru domů přivezou.

„Jeden známý, který je první hornista, během prázdnin jezdí na kombajnu. Všichni mají melouchy (přivýdělky), aby se uživili,“ řekla. Další umělec si zase přivydělává jako řidič trolejbusu.

Studia srovnatelná s medicínou

Přitom ani základní úvazek není snadný chleba. Filharmonici v jeho rámci cestují po celé republice, koncertují o víkendech a státních svátcích. A o angažmá musí hudebník tvrdě bojovat.

„Už studia jsou srovnatelná s medicínou. Akorát profesionál se musí poctivě připravovat už od útlého mládí. Potom studuje šest let konzervatoř a pak pět let vysokou. Při studiích musíš cvičit aspoň čtyři hodiny denně. To je minimum, aby se člověk dostal na tuto úroveň, pokud se nenarodí jako superhvězda,“ popsala houslistka.

Čína zrušila turné dalším českým hudebníkům. Vadí jí slovo Praha v názvu

Domácí

Hudebníci se musí vypořádat i s těžkou konkurencí, kdy třeba z konkurzu o 24 zájemcích vzejde jediný úspěšný. „Někdy nevezmou nikoho, protože není dost dobrý, ač pozici zaplnit potřebovali,“ řekla filharmonička s tím, že i když je plat chabý, lidé se o své místo bojí, avšak samotná náplň práce je těší.

Také Dokoupil si přivydělává v ZUŠ, což je i podle něj běžný provoz českých hudebníků. „Bez toho by byli hudebníci často na sociálce. Sám jsem musel kdysi chodit na sociálku. Měl jsem dvě děti a plat mi nestačil. Učitel ZUŠ má v základu až o šest tisíc víc než člen předního symfonického orchestru,“ přiznal.

Ocenil sice, že se tarifní mzdy podle poslední dohody vlády mají navýšit všem o 1500 korun a že se zruší nejnižší tarifní platy, nicméně zkritizoval fakt, že vláda seškrtala dotační program určený na podporu živé kultury v regionech o 90 milionů korun.

„To je likvidace regionální kultury. Je to šílené,“ uzavřel.

Reklama

Výběr článků

Načítám